Zákon o hlavním městě Praze - Text — PRAHA iNFO

131

ZÁKON ze dne 13. dubna 2000 o hlavním městě Praze

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ - POSTAVENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ

HLAVA I - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Tento zákon upravuje postavení hlavního města Prahy jako hlavního města České republiky, kraje1) a obce a dále postavení městských částí.

(2) Hlavní město Praha je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek, má vlastní příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem a hospodaří za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu.

(3) Hlavní město Praha vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(4) Hlavní město Praha je samostatně spravováno zastupitelstvem hlavního města Prahy; dalšími orgány hlavního města Prahy jsou rada hlavního města Prahy, primátor hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy a zvláštní orgány hlavního města Prahy.

§ 2

(1) Úkoly patřící do samosprávy hlavního města Prahy (dále jen "samostatná působnost hlavního města Prahy") plní hlavní město Praha v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a v rozsahu odpovídajícím potřebám hlavního města Prahy. Úkoly patřící do samosprávy městských částí (dále jen "samostatná působnost městských částí") plní městské části v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a v rozsahu odpovídajícím potřebám městských částí.

(2) Hlavní město Praha pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech (dále jen "veřejný zájem").

(3) Svěří-li zákon orgánům hlavního města Prahy výkon státní správy (dále jen "přenesená působnost hlavního města Prahy"), je území hlavního města Prahy správním obvodem.

§ 3

(1) Hlavní město Praha se člení na městské části.

(2) Městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem hlavního města Prahy (dále jen "Statut") vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(3) Postavení městských částí, jejich orgánů a jejich působnost stanoví tento zákon, zvláštní zákony a Statut.

§ 4

(1) Městská část je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta městské části, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.

(2) Městská část vykonává působnost, která je jí svěřena tímto zákonem, zvláštním zákonem a Statutem.

(3) Městské části jsou správním obvodem, jen je-li jim zákonem nebo Statutem svěřen výkon přenesené působnosti (dále jen "přenesená působnost městské části").

(4) Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštním zákonem a Statutem hospodaří podle něj.

(5) Městské části nakládají za podmínek stanovených tímto zákonem a Statutem se svěřeným majetkem hlavního města Prahy. Městské části vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy práva a povinnosti vlastníka v rozsahu vymezeném tímto zákonem a Statutem.

§ 5

(1) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti hlavního města Prahy a městských částí.

(2) Hlavní město Praha je oprávněno vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se dotýkají jejich samostatné působnosti. Orgány státu jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s hlavním městem Prahou opatření dotýkající se jeho samostatné působnosti.

(3) Státní orgány poskytují hlavnímu městu Praze a městským částem na požádání údaje a informace potřebné pro výkon jejich působnosti, a to neprodleně, pokud je mají k dispozici, a bezplatně, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Tuto povinnost mají i hlavní město Praha a městské části vůči státním orgánům. Ochrana osobních údajů podle zvláštních právních předpisů2) zůstává nedotčena.

HLAVA II - OBČANÉ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ

§ 6

(1) Občanem hlavního města Prahy je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a v hlavním městě Praze je přihlášena k trvalému pobytu.

(2) Občanem městské části je občan hlavního města Prahy, který je v městské části přihlášen k trvalému pobytu.

§ 7

Občan hlavního města Prahy, který dosáhl věku 18 let, má právo

a) volit a být volen do zastupitelstva hlavního města Prahy za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,3)

b) hlasovat v místním referendu4) konaném na celém území hlavního města Prahy, jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti hlavního města Prahy, za podmínek stanovených zákonem,

c) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou hlavního města Prahy nebo zastupitelstvem hlavního města Prahy; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občanů hlavního města Prahy, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,

d) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy v souladu s jednacím řádem svá stanoviska,

e) nahlížet do rozpočtu hlavního města Prahy a do závěrečného účtu hlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva hlavního města Prahy, do usnesení rady hlavního města Prahy, výborů zastupitelstva hlavního města Prahy a komisí rady hlavního města Prahy a pořizovat si z nich výpisy,

f) podávat orgánům hlavního města Prahy návrhy, připomínky a podněty; podání orgány hlavního města Prahy vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů,

g) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a k závěrečnému účtu hlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.

§ 8

Občan městské části, který dosáhl věku 18 let, má právo

a) volit a být volen do zastupitelstva městské části za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,3)

b) hlasovat v místním referendu,4) jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti městské části, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,

c) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou městské části nebo zastupitelstvem městské části; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů městské části, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,

d) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části v souladu s jednacím řádem svá stanoviska,

e) nahlížet do rozpočtu městské části a do závěrečného účtu městské části za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva městské části, do usnesení rady městské části, výborů zastupitelstva městské části a komisí rady městské části a pořizovat si s nich výpisy,

f) podávat orgánům městské části návrhy, připomínky a podněty; podání orgány městské části vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů,

g) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu městské části a k závěrečnému účtu městské části za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva městské části.

§ 9

(1) Oprávnění uvedená v § 7 a 8 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je hlášena k trvalému pobytu v hlavním městě Praze nebo městské části, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(2) Oprávnění uvedená v § 7 písm. c) až g) a v § 8 písm. c) až g) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území hlavního města Prahy nebo městské části nemovitost.

§ 10

(1) Hlavní město Praha může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily o rozvoj hlavního města Prahy, čestné občanství hlavního města Prahy. Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva hlavního města Prahy.

(2) Městská část může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily o rozvoj městské části, čestné občanství městské části. Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva městské části.

(3) Hlavní město Praha může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající vztah k hlavnímu městu Praze udělovat ceny hlavního města Prahy.

(4) Městská část může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající vztah k městské části udělovat ceny městské části.

HLAVA III - ÚZEMĺ HLAVNĺHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTĺ A JEHO ZMĚNY

§ 11

(1) Území hlavního města Prahy tvoří katastrální území uvedená v příloze tohoto zákona.

(2) Území městských částí vymezí za podmínek stanovených v odstavcích 3 až 9 Statut.

(3) Změny hranic mezi městskými částmi se uskutečňují na základě dohody zúčastněných městských částí po projednání s příslušným katastrálním úřadem a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy.

(4) Dvě nebo více městských částí, které spolu sousedí, se mohou na základě vzájemné dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy sloučit. Městská část se může na základě dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahy připojit k jiné městské části, se kterou sousedí.

(5) Dohodu o sloučení městských částí nebo o připojení městské části lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených městských částí, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, je k uzavření dohody o sloučení městských částí nebo o připojení městské části nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda konaného v městské části, ve které byl podán návrh na jeho konání.

(6) Dohoda o sloučení městských částí nebo připojení městské části musí obsahovat

a) den, měsíc a rok, ke kterému se městské části slučují nebo se městská část připojuje,

b) název městské části a sídlo jejích orgánů, jde-li o sloučení městských částí,

c) popis hranic městské části po sloučení nebo připojení,

d) určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků právnických osob a organizačních složek slučovaných městských částí nebo městské části, která se připojuje.

(7) Právním nástupcem všech sloučených nebo připojených městských částí je městská část vzniklá jejich sloučením nebo městská část, která při připojení městské části nezaniká. Na tuto městskou část přechází majetek, včetně finančních prostředků a organizačních složek zanikajících městských částí, ostatní práva a závazky těchto městských částí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických osob, a to dnem, ke kterému se městské části slučují nebo se městská část připojuje. Nově vzniklá městská část nebo městská část, která při připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra (dále jen "ministerstvo"), příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.

(8) Sloučení nebo připojení městských částí lze provést jen k počátku kalendářního roku nebo ke dni voleb do zastupitelstev v městských částech. Žádost o souhlas se sloučením nebo připojením městské části musí být podána hlavnímu městu Praze

a) nejpozději do 30. června kalendářního roku, má-li být sloučení nebo připojení městské části provedeno k 1. lednu následujícího kalendářního roku,

b) nejpozději 6 měsíců před prvním dnem měsíce, v němž se mají konat volby do zastupitelstev v městských částech.

(9) Dohoda o sloučení městských částí nebo dohoda o připojení městské části k jiné městské části jsou podkladem k zápisu změny práv dotčených městských částí k nemovitostem do katastru nemovitostí záznamem.

§ 12

(1) Sloučení sousední obce s hlavním městem Prahou nebo odloučení městské části, která územně sousedí s jinou obcí, od hlavního města Prahy je možné provést pouze zákonem.

(2) Vysloví-li občané městské části, která má alespoň 500 obyvatel a územně sousedí s jinou obcí, v místním referendu souhlas s odloučením této městské části od hlavního města Prahy, je zastupitelstvo hlavního města Prahy povinno ve lhůtě 90 dnů ode dne konání místního referenda podat Poslanecké sněmovně návrh zákona o změně území hlavního města Prahy.

Názvy městských částí, názvy ulic a dalších veřejných prostranství a číslování budov

§ 13

(1) Městské části mají své názvy, které stanoví Statut.

(2) O názvech ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství5) rozhoduje hlavní město Praha, a to zpravidla na základě návrhů podaných městskými částmi. Shodné názvy ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranství jsou vyloučeny. Ulice nebo jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají podle jmen žijících osobností veřejného života.

(3) Náklady spojené s označením ulic a ostatních veřejných prostranství a případným přečíslováním budov hradí hlavní město Praha ze svého rozpočtu. Vlastník nemovitosti je povinen strpět připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.

§ 14

(1) Budovy musí být označeny popisnými čísly, nestanoví-li zákon jinak.

(2) Samostatnými popisnými čísly se neoznačují příslušenství budovy,6) která jsou součástí jednoho celku (například výrobní haly, garáže při domech apod.).

(3) Budovy určené k rekreaci se označují evidenčními čísly.

(4) K usnadnění orientace se budovy v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích označují vedle popisného čísla ještě číslem orientačním.

(5) O číslování budov rozhoduje hlavní město Praha. Číslování budov popisnými čísly se provádí zvlášť pro každé katastrální území.

(6) Vlastník budovy je povinen na svůj náklad označit budovu číslem určeným hlavním městem Prahou a udržovat je v řádném stavu.

(7) Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody. Dojde-li k přečíslování, hradí náklady s tím spojené hlavní město Praha.

(8) Hlavní město Praha je povinno vést evidenci a agendy spojené s přidělováním popisných, orientačních a evidenčních čísel.

(9) Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy,

b) způsob použití a umístění čísel k označení budov,

c) náležitosti ohlášení o přečíslování budov,

d) postup a oznamování přidělení čísel a doklady potřebné k přidělení čísel.

Znak, prapor a razítko hlavního města Prahy a městských částí

§ 15

(1) Hlavní město Praha a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené hlavním městem Prahou mohou užívat znak a prapor hlavního města Prahy.

(2) Městské části a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené městskými částmi mohou užívat znak a prapor městské části.

(3) Státní orgány a fyzické a právnické osoby mohou užívat znak a prapor hlavního města Prahy jen s písemným souhlasem hlavního města Prahy a znak a prapor městské části jen s písemným souhlasem městské části.

(4) Městským částem, které nemají znak a prapor, mohou být tyto symboly uděleny předsedou Poslanecké sněmovny. Návrh na udělení předkládá hlavní město Praha na základě žádosti městské části.

(5) Hlavní město Praha a městské části mohou používat vlastní razítko. Razítko má uprostřed znak hlavního města Prahy nebo městské části a po obvodu razítka je uveden celý název města nebo městské části. Razítko může hlavní město Praha nebo městské části používat jen v případech, kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem. K otištění razítka nesmí být použita černá barva.

HLAVA IV - SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST HLAVNĺHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTĺ

§ 16

(1) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, pokud nejde o výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy.

(2) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří záležitosti, které do její samosprávy svěří zvláštní nebo tento zákon, nebo které jsou zvláštními zákony svěřeny obcím nebo krajům.

(3) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří zejména záležitosti uvedené v § 59 a 68. Hlavní město Praha v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

(4) Hlavní město Praha se při výkonu samostatné působnosti hlavního města Prahy řídí zákony a jinými právními předpisy.

§ 17

(1) Hlavní město Praha upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města Statutem. Ve Statutu stanoví zejména

a) výčet jednotlivých městských částí a vymezení jejich území (§ 11),

b) záležitosti, které se svěřují do samostatné a přenesené působnosti městských částí nad rozsah stanovený zákonem, včetně vymezení území, na němž je vykonávána přenesená působnost městských částí,

c) způsob projednání návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a městských částí a závěrečného účtu hlavního města Prahy a městských částí a výsledků jejich hospodaření,

d) vzájemnou součinnost mezi orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí,

e) zdroje peněžních příjmů městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti,

f) způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahy s městskými částmi a způsob jejich vyhlášení v městských částech,

g) způsob projednání územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy a programu rozvoje hlavního města Prahy s městskými částmi,

h) majetek hlavního města Prahy, který se svěřuje městským částem, a rozsah oprávnění městských částí při nakládání s tímto majetkem,

i) další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

(2) Návrh Statutu nebo jeho změny projedná hlavní město Praha vždy s městskými částmi. Připomínky a návrhy městských částí k projednávanému Statutu, jeho doplňkům či změnám musí být vždy projednány zastupitelstvem hlavního města Prahy.

(3) Statut vydává hlavní město Praha obecně závaznou vyhláškou.

§ 18

(1) Do samostatné působnosti městské části náleží

a) schvalování regulačních plánů pro území městské části,

b) schvalování programu rozvoje městské části,

c) oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky potřebné pro jejich rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů městských částí, a to pro odvoz a likvidaci tuhých komunálních odpadů, údržbu veřejné zeleně, služby sociální péče, kulturní činnost, sport, rekreaci a cestovní ruch, správu bytového fondu, základní školy, zařízení jim sloužící a předškolní zařízení, zřízení jednotky dobrovolných hasičů, jakož i úkoly vyplývající z funkce jejich zakladatele a zřizovatele,

d) rozhodování o vyhlášení místního referenda na území městské části,

e) navrhování změny katastrálních území uvnitř městské části,

f) poskytování věcných a peněžních darů fyzickým nebo právnickým osobám,

g) rozhodování o veřejných zakázkách,

h) schvalování rozpočtu městské části a hospodaření podle něj.

(2) Městská část se při výkonu samostatné působnosti městské části řídí zákony a jinými právními předpisy.

(3) Hlavní město Praha může Statutem svěřit městským částem zejména rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech:

a) o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky nebo dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení, orgány městské části,

b) o peněžitých a nepeněžitých vkladech městské části do obchodních společností a svazků,

c) o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městskou částí,

d) o pronájmu, převodu a nabytí nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů,

e) o bezúplatném převodu movitých věcí včetně peněz,

f) o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,

g) o vzdání se práva a prominutí pohledávky,

h) o zastavení movitých a nemovitých věcí,

i) o dohodách o splátkách dluhů,

j) o uzavírání smluv podle § 21 až 27.

(4) Hlavní město Praha může Statutem stanovit rozsah rozhodování městských částí podle odstavce 3.

§ 19

(1) Městským částem se svěřují do správy věci z majetku hlavního města Prahy, které jim byly svěřeny do hospodaření podle právních předpisů vydaných hlavním městem Prahou platných ke dni účinnosti tohoto zákona. Svěřenou správu majetku hlavního města Prahy městské části lze odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu.7)

(2) Svěřenou věc z majetku města lze městské části odejmout též v případě, jestliže městská část při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahou, která nesmí být kratší než 60 dnů.

(3) O odejmutí věci z majetku svěřeného městské části rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahy změnou Statutu.

(4) Městským částem lze svěřit do správy věci z majetku hlavního města Prahy, které se nacházejí na jejich území.

Spolupráce hlavního města Prahy a městských částí s ostatními kraji a obcemi

§ 20

(1) Hlavní město Praha může při výkonu své samostatné působnosti spolupracovat s ostatními kraji a obcemi.

(2) Na spolupráci hlavního města Prahy s kraji a obcemi nelze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.

(3) Hlavní město Praha se nemůže s ostatními kraji a obcemi sdružovat podle předpisů o sdružování občanů.

(4) Městské části mohou v mezích své samostatné působnosti svěřené jim zákonem nebo Statutem spolupracovat s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými celky.

§ 21

(1) Spolupráce s ostatními kraji se uskutečňuje

a) na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,

b) zakládáním právnických osob podle zvláštního právního předpisu.8)

(2) Smlouva podle odstavce 1 musí obsahovat

a) označení účastníků smlouvy,

b) vymezení předmětu smlouvy,

c) práva a povinnosti jednotlivých účastníků smlouvy, včetně způsobu kontroly plnění smlouvy,

d) způsob využití stavby po jejím dokončení, je-li stavba předmětem smlouvy,

e) důvody a způsob odstoupení účastníků od smlouvy a vypořádání majetku a majetkových práv.

(3) Pro majetek získaný výkonem společné činnosti hlavního města Prahy s ostatními kraji na základě smlouvy podle odstavce 2 platí zvláštní právní předpis.

(4) Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci smlouvy podle předchozích odstavců zavázáni společně a nerozdílně.

§ 22

(1) Hlavní město Praha může při plnění úkolů v samostatné působnosti spolupracovat s ostatními obcemi. Spolupráce hlavního města Prahy s ostatními obcemi se uskutečňuje

a) na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,

b) na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí (§ 24),

c) zakládáním společných právnických osob podle zvláštních právních předpisů.

(2) Pro uzavření smlouvy ke splnění konkrétního úkolu platí ustanovení § 21 obdobně.

§ 23

(1) Městské části mohou při výkonu samostatné působnosti ke splnění konkrétního úkolu spolupracovat s jinými městskými částmi nebo základními územními samosprávnými celky i na základě smlouvy.

(2) Předmětem těchto smluv však nemohou být majetkoprávní úkony, o jejichž svěření městským částem rozhoduje hlavní město Praha Statutem podle § 18 odst. 3 tohoto zákona.

(3) Pro uzavírání smluv podle odstavce 1 platí přiměřeně § 21 až 27 tohoto zákona.

§ 24

(1) Hlavní město Praha může uzavřít s obcemi smlouvu o vytvoření dobrovolného svazku obcí (dále jen "svazek"). Hlavní město Praha může též vstupovat do svazků již vytvořených.

(2) Svazek je právnickou osobou, která vzniká dnem účinnosti jeho registrace u ministerstva.

(3) Předmětem činnosti svazku mohou být zejména

a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, cestovního ruchu a péče o zvířata,

b) zabezpečování čistoty hlavního města Prahy, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadné úpravy, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,

c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,

d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přeměn topných systémů k vyloučení ekologicky nevhodných paliv v bytech a obytných objektech nebo k zabezpečování energeticky úsporných opatření stavby,

e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,

f) správa majetku hlavního města Prahy, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných hlavním městem Prahou,

g) správa datových fondů a poskytování informací o území.

(4) Přílohou smlouvy o vytvoření svazku jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno

a) název a sídlo členů svazku,

b) název a sídlo svazku a předmět jeho činnosti,

c) orgány svazku, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování,

d) majetek členů svazku, který vkládají do svazku,

e) zdroje příjmů svazku,

f) práva a povinnosti členů svazku,

g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku,

h) podmínky přistoupení ke svazku a vystoupení z něj včetně vypořádání majetkového podílu,

i) obsah a rozsah kontroly svazku hlavním městem Prahou a obcemi, které svazek vytvořily.

(5) Občané hlavního města Prahy a obcí, které vytvořily svazek, jsou oprávněni

a) účastnit se zasedání orgánu svazku a nahlížet do zápisů o jeho jednání,

b) podávat orgánu svazku písemné návrhy.

§ 25

(1) Hlavní město Praha je návrhem smlouvy podle § 22 odst. 1 písm. a) a b) vázáno ode dne jeho schválení zastupitelstvem hlavního města Prahy do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy, pokud jiná obec, které je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu.

(2) Smlouva podle § 22 odst. 1 písm. a) a b) je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky, nestanoví-li smlouva jinak.

(3) O právní způsobilosti svazku obcí, jeho registraci, zrušení a zániku platí zvláštní právní předpis.9)

§ 26

(1) Svazek dá přezkoumat auditorem hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok.

(2) Náklady na přezkoumání hospodaření svazku uhradí svazek ze svých rozpočtových prostředků.

(3) Ustanovení § 39 a 41 tohoto zákona platí pro svazek obdobně.

§ 27

(1) Hlavní město Praha a městské části mohou spolupracovat s obcemi jiných států. Hlavní město Praha může být členem mezinárodních sdružení územních samosprávných celků.

(2) Svazky mohou uzavírat se svazky obcí jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci. Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel.

(3) Smlouva musí mít písemnou formu, musí být schválena zastupitelstvem hlavního města Prahy nebo městské části, jinak je neplatná. Písemná smlouva musí obsahovat

a) názvy a sídla účastníků smlouvy,

b) předmět spolupráce a způsob jejího financování,

c) orgány mezinárodního sdružení a způsob jejich ustavování,

d) dobu, na kterou se smlouva uzavírá.

(4) Právnická osoba na základě smlouvy o spolupráci může vzniknout, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(5) Smlouvy podle odstavce 2 musí být v souladu se zahraniční politikou státu a podléhají souhlasu ministerstva po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničních věcí. Bez tohoto souhlasu nemůže smlouva nabýt účinnosti. Udělení souhlasu může být odepřeno pouze pro rozpor se zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

§ 28

Na spolupráci mezi hlavním městem Prahou a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích a na spolupráci mezi městskými částmi a právnickými a fyzickými osobami v občansko- právních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.

Ukládání pokut

§ 29

(1) Poruší-li podnikající fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba povinnost stanovenou obecně závaznou vyhláškou nebo nařízením hlavního města Prahy, uloží jí hlavní město Praha nebo městská část pokutu až do výše 200 000 Kč.

(2) Fyzické osobě, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá, a naruší tím vzhled nebo životní prostředí městské části, může městská část uložit pokutu do 50 000 Kč.

(3) Právnické osobě nebo podnikateli, kteří neudržují čistotu a pořádek na jimi užívaném pozemku nebo jiné nemovitosti či jinak naruší vzhled nebo životní prostředí městské části, uloží městská část pokutu do výše 100 000 Kč.

(4) Právnické osobě nebo podnikateli, který při výkonu své podnikatelské činnosti znečistí veřejné prostranství, odloží věci mimo vyhrazené místo nebo jinak naruší životní prostředí v městské části, uloží městská část pokutu do výše 500 000 Kč.

(5) Zasahuje-li jednání právnické osoby nebo podnikatele svými důsledky území více městských částí, rozhoduje o uložení pokuty hlavní město Praha za podmínky, že se dotčené městské části ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvědí, nedohodnou o tom, která z nich bude řízení o uložení pokuty provádět, a o způsobu rozdělení výnosu z uložené pokuty.

(6) Uložení pokuty nezbavuje podle odstavců 1 až 4 osoby uvedené v těchto ustanoveních povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahou nebo městskou částí s přihlédnutím k okolnostem případu. Pokud tak neučiní, může tak učinit hlavní město Praha nebo městská část sama na náklady povinné osoby, popřípadě uložit pokutu opakovaně.

(7) Fyzické nebo právnické osobě, která poruší povinnost stanovenou v § 13 odst. 3, může městská část uložit pokutu do výše 10 000 Kč.

(8) Právnické nebo fyzické osobě, která poruší povinnost stanovenou v § 14 odst. 6, může městská část uložit pokutu do výše 10 000 Kč. Nebyla-li povinnost stanovená v § 14 odst. 6 splněna ani dodatečně ve lhůtě stanovené městskou částí, může městská část uložit pokutu opakovaně.

§ 30

(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se hlavní město Praha nebo městská část o porušení povinnosti dozvěděly, nejpozději do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(2) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního zákona.

(3) Pokutu podle § 29 nelze uložit, jestliže zvláštní zákon připouští uložit za nesplnění nebo porušení povinností uvedených v § 29 vyšší sankci.

(4) Výnos pokut je příjmem toho, kdo je uložil, nestanoví-li zákon jinak (§ 29 odst. 5).

(5) O odvolání proti rozhodnutí městské části o uložení pokuty rozhoduje hlavní město Praha. O odvolání proti rozhodnutí hlavního města Prahy o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo. Odvolací orgán nemůže rozhodnutí změnit.

HLAVA V - PŘENESENÁ PŮSOBNOST HLAVNĺHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTĺ

§ 31

Přenesená působnost hlavního města Prahy

(1) Hlavní město Praha vykonává přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena krajům. Hlavní město Praha vykonává přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena okresním úřadům, pověřeným obecním úřadům a obcím, pokud zákon nebo Statut nestanoví jinak.

(2) Při výkonu přenesené působnosti se orgány hlavního města Prahy řídí

a) při vydávání nařízení hlavního města Prahy a při rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona,

b) v ostatních případech též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům hlavního města Prahy ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem. Podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány kraje, okresní úřady a orgány obcí.

(3) Hlavní město Praha obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti.

(4) Rozhodnutí vydaná ve správním řízení při výkonu přenesené působnosti hlavního města Prahy Magistrátem hlavního města Prahy nebo zvláštními orgány hlavního města Prahy přezkoumává příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad.

Přenesená působnost městských částí

§ 32

(1) Městské části vykonávají pro území stanovené Statutem přenesenou působnost, která je jim svěřena zákonem nebo Statutem.

(2) Přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena obcím, lze Statutem svěřit pouze všem městským částem. Přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena okresním úřadům nebo pověřeným obecním úřadům, lze Statutem svěřit městským částem stanoveným Statutem.

(3) Při výkonu přenesené působnosti se orgány městské části řídí

a) při rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona,

b) v ostatních případech též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům městské části ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem. Podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány kraje, okresní úřady a orgány obcí.

(4) Rozhodnutí vydaná orgány městských částí ve správním řízení přezkoumává hlavní město Praha, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(5) Městská část obdrží z rozpočtu hlavního města Prahy příspěvek na výkon přenesené působnosti.

§ 33

(1) Pokud zvláštní zákon upravuje působnost hlavního města Prahy a nestanoví, že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti hlavního města Prahy.

(2) Pokud zvláštní zákon upravuje působnost městské části a nestanoví, že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti městské části.

HLAVA VI - HOSPODAŘENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ

§ 34

(1) Hlavní město Praha nakládá s vlastním majetkem a hospodaří s ním za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu.

(2) Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštním zákonem nebo Statutem hospodaří podle něj.

(3) Městské části nakládají za podmínek stanovených tímto zákonem a Statutem se svěřeným majetkem hlavního města Prahy. Městské části vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy práva a povinnosti vlastníka v rozsahu vymezeném tímto zákonem a Statutem.

(4) Nově vzniklé městské části se svěří správa věcí z majetku hlavního města Prahy, ke kterým byla tato správa svěřena městským částem a nacházejí se na území této nové městské části. Na tuto městskou část přejdou práva a závazky s těmito věcmi spojené.

(5) Městské části mohou nabývat věci do vlastnictví hlavního města Prahy. Tyto věci se městským částem svěřují dnem jejich nabytí do vlastnictví hlavního města Prahy.

§ 35

(1) Majetek hlavního města Prahy musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Hlavní město Praha je povinno pečovat o svůj majetek a kontrolovat hospodaření s tímto majetkem. Hlavní město provádí evidenci svého majetku.10)

(2) Majetek hlavního města Prahy musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem hlavní město Praha naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny chránit majetek hlavního města Prahy před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.

(4) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.

(5) Doklady o poskytnutí finančních prostředků státem na pořízení majetku uvedeného v § 37 odst. 1 jsou hlavní město Praha a městské části povinny uchovat po celou dobu, po kterou je tento majetek ve vlastnictví hlavního město Prahy.

§ 36

(1) Záměry hlavního města Prahy nebo městských částí prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku hlavní město Praha nebo městská část zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před projednáním v orgánech hlavního města Prahy nebo v orgánech městských částí vyvěšením na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy nebo na úřední desce úřadu městské části, aby se k nim mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může hlavní město Praha nebo městská část zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud hlavní město Praha nebo městská část záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný.

(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.

(3) Majetek, který hlavní město Praha nebo městská část dočasně nepotřebuje k plnění úkolů, lze přenechat do užívání právnických nebo fyzických osob.

(4) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů a nebo pronájem nebo výpůjčku majetku hlavního města Prahy nebo městské části na dobu kratší než 30 dnů. Ustanovení odstavce 3 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů.

§ 37

(1) Stát má právo při bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí, práv a nemovitostí na hlavní město Prahu a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku hlavním městem Prahou vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.

(2) Za porušení povinnosti uložené hlavnímu městu Praze podle odstavce 1 může Ministerstvo financí nebo jím pověřený místně příslušný finanční úřad hlavnímu městu Praze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč v řízení podle zvláštního právního předpisu. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

(3) Učiní-li hlavní město Praha úkon s majetkem uvedeným v odstavci 1 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je hlavní město Praha povinno odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.

§ 38

(1) Hospodaření za uplynulý kalendářní rok dá hlavní město Praha přezkoumat auditorem nebo Ministerstvem financí. Městská část dá přezkoumat hospodaření auditorem nebo Magistrátem hlavního města Prahy.

(2) Hlavní město Praha organizuje, metodicky usměrňuje a provádí kontrolu a přezkoumávání hospodaření městských částí.

(3) Městská část je povinna poskytnout hlavnímu městu Praze při postupu podle odstavce 2 veškeré doklady a jiné písemnosti, informace a vysvětlení potřebné k řádnému přezkoumání hospodaření městské části a umožnit mu přístup do prostor úřadu městské části.

(4) Městská část je povinna na základě výsledků kontrol a přezkoumání hospodaření přijímat a realizovat opatření k odstranění zjištěných nedostatků a o plnění těchto opatření informovat hlavní město Prahu.

(5) Hlavní město Praha je oprávněno kontrolovat plnění opatření přijatých podle odstavce 4.

(6) Hlavní město Praha nebo městská část mohou v průběhu kalendářního roku požádat o provedení mimořádného přezkoumání svého hospodaření podle stejných zásad jako v odstavci 1.

(7) Náklady na přezkoumání svého hospodaření auditorem uhradí hlavní město Praha nebo městská část ze svých rozpočtových prostředků.

§ 39

Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy nebo městské části za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo hlavního města Prahy nebo městské části do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.

§ 40

Hospodaření hlavního města Prahy s dotacemi ze státního rozpočtu republiky, ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí nebo jím pověřený finanční úřad i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

§ 41

Hospodaření s majetkem hlavního města Prahy, sestavování rozpočtu a závěrečného účtu hlavního města Prahy a městských částí a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se dále řídí zvláštním právním předpisem.

§ 42

(1) Jestliže hlavní město Praha nebo městská část nezajistí do 31. ledna přezkoumání svého hospodaření za uplynulý rok podle § 38 odst. 1, může jí Ministerstvo financí uložit pokutu do výše 100 000 Kč v řízení podle zvláštního právního předpisu.12) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

(2) Nesplní-li městská část povinnost uvedenou v § 38 odst. 3 a 4, může jí hlavní město Praha uložit pokutu do výše 100 000 Kč v řízení podle zvláštního právního předpisu.12) Výnos pokut je příjmem hlavního města Prahy.

(3) Přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy v takovém případě provede Ministerstvo financí. Přezkoumání hospodaření městské části v takovém případě provede Magistrát hlavního města Prahy.

§ 43

Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu hlavního města Prahy nebo městské části předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny; doložku podepisují 2 členové zastupitelstva hlavního města Prahy nebo městské části, které tím příslušné zastupitelstvo pověřilo.

HLAVA VII - OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY A NAŘÍZENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

§ 44

(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy může v mezích samostatné působnosti hlavního města Prahy vydávat obecně závazné vyhlášky.

(2) Rada hlavního města Prahy může v přenesené působnosti hlavního města Prahy vydávat na základě a v mezích zákona nařízení hlavního města Prahy, je-li k tomu zákonem zmocněna nebo jsou-li k tomu zvláštními zákony zmocněny obce, kraje nebo okresní úřady.

(3) Povinnosti může hlavní město Praha ukládat v samostatné působnosti jen obecně závaznou vyhláškou

a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména lze stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v hlavním městě Praze nebo by mohly být v rozporu s dobrými mravy anebo z důvodu ochrany bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, popřípadě stanovit, že na určitých veřejně přístupných místech v hlavním městě Praze jsou takové činnosti zakázány,

b) pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku,

c) k zajištění udržování čistoty na ulicích a jiných veřejných prostranstvích, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně13) (dále jen "veřejná zeleň") a k užívání zařízení hlavního města Prahy nebo městské části,

d) stanoví-li tak zvláštní zákon.

§ 45

(1) Podmínkou platnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy a nařízení hlavního města Prahy (dále jen "právní předpis hlavního města Prahy") je jejich vyhlášení.

(2) Vyhlášení právního předpisu hlavního města Prahy se provede tak, že se uveřejní ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy (dále jen "Sbírka").

(3) Právní předpis hlavního města Prahy nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti.

(4) Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení. Důvody, v čem spočívá naléhavý obecný zájem, a skutečnost, že právní předpis hlavního města Prahy nabývá dřívější účinnosti, musí být v právním předpisu hlavního města Prahy uvedeny. V těchto případech se právní předpis hlavního města Prahy vyhlásí bezodkladně vyvěšením na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy, na úředních deskách úřadů městských částí, kterých se dotýká, a uveřejní se i v hromadných informačních prostředcích. Povinnost vyhlášení podle odstavce 2 tímto zůstává nedotčena.

(5) Hlavní město Praha vydává pro svůj územní obvod Sbírku.

(6) Sbírka se vydává v postupně číslovaných částkách, z nichž každá obsahuje v záhlaví označení dne, kdy byla rozeslána; tento den je dnem vyhlášení právního předpisu hlavního města Prahy.

(7) Právní předpisy hlavního města Prahy se opatřují pořadovými čísly. Číselná řada právních předpisů hlavního města Prahy, jakož i číselná řada jednotlivých částek Sbírky se uzavírá koncem kalendářního roku.

(8) Ve Sbírce se vyhlašují uveřejněním plného znění právní předpisy hlavního města Prahy a nálezy Ústavního soudu vztahující se k právním předpisům hlavního města Prahy.

(9) Redakci Sbírky vykonává Magistrát hlavního města Prahy. Právní předpisy hlavního města Prahy musí být uveřejněny ve Sbírce nejdéle do 15 dnů ode dne jejich schválení příslušným orgánem hlavního města Prahy.

(10) Tiskové chyby se ve Sbírce opravují uveřejněním redakčního sdělení.

(11) Sbírka musí být každému přístupna u Magistrátu hlavního města Prahy, u úřadů městských částí a na ministerstvu.

§ 46

(1) Hlavní město Praha projedná vždy návrhy právních předpisů hlavního města Prahy před jejich přijetím s městskými částmi.

(2) Městské části jsou oprávněny se k návrhu právních předpisů hlavního města Prahy vyjádřit ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení návrhu. Lhůta může být ve výjimečných případech na základě rozhodnutí rady hlavního města Prahy zkrácena, nesmí však být kratší než 15 dnů. Jestliže se městská část ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že s návrhem souhlasí.

(3) Podrobnosti k projednání návrhů právních předpisů hlavního města Prahy stanoví Statut.

§ 47

(1) Hlavní město Praha a městské části jsou povinny vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, jen stanoví-li tak právní předpis.

(2) Potvrzení pro uplatnění práva v cizině jsou hlavní město Praha a městské části povinny vydat jen v případě, že jim jsou požadované údaje známy.

HLAVA VIII - ORGÁNY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

Díl 1

Zastupitelstvo hlavního města Prahy

§ 48

(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy se skládá z členů zastupitelstva hlavního města Prahy. Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy činí 55 až 70 členů.

(2) Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy na příští volební období stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahy nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích. Pokud nebyl počet členů zastupitelstva určen v této lhůtě, volí se počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy podle dolní hranice rozpětí uvedeného v odstavci 1.

(3) Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy, který má být zvolen, se oznámí na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení.

§ 49

Podmínky vzniku a zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města Prahy upravuje zvláštní právní předpis.3)

§ 50

(1) Mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahy vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.

(2) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy složí slib na začátku prvního zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, jehož se po svém zvolení zúčastní. Práv a povinností se člen zastupitelstva hlavního města Prahy ujímá složením slibu.

(3) Slib člena zastupitelstva hlavního města Prahy zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, řídit se Ústavou a zákony České republiky."

(4) Slib složí člen zastupitelstva hlavního města Prahy do rukou předsedajícího zasedání zastupitelstva a pronese slovo "slibuji". Složení slibu stvrdí člen zastupitelstva hlavního města Prahy svým podpisem.

§ 51

(1) Členové zastupitelstva hlavního města Prahy jsou povinni vykonávat svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.

(2) Výkon funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy se považuje za výkon veřejné funkce. Člen zastupitelstva hlavního města Prahy nesmí být pro výkon své funkce krácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.

(3) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy má při výkonu své funkce právo

a) předkládat zastupitelstvu hlavního města Prahy návrhy na projednání,

b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu hlavního města Prahy a její jednotlivé členy, na předsedy výborů zastupitelstva hlavního města Prahy, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je hlavní město Praha, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které hlavní město Praha založilo nebo zřídilo; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,

c) požadovat od zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které hlavní město Praha založilo nebo zřídilo, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce, nestanoví-li zákon jinak.

(4) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy je povinen se zúčastňovat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, popřípadě zasedání jiných orgánů hlavního města Prahy, je-li jejich členem, a plnit úkoly, které pro něho z výkonu funkce v těchto orgánech vyplývají, a úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů hlavního města Prahy a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.

(5) Člen zastupitelstva hlavního města Prahy, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti spadající do samostatné působnosti hlavního města Prahy v orgánech hlavního města Prahy mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci, je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu hlavního města Prahy, který má danou záležitost projednávat. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování v této záležitosti, rozhoduje tento orgán hlavního města Prahy.

Odměňování členů zastupitelstva hlavního města Prahy

§ 52

(1) Členům zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni,14) a členům, kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahy nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy, (dále jen "uvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy") přísluší od hlavního města Prahy za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy odměna podle tohoto zákona. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků hlavního města Prahy.

(2) Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná hlavním městem Prahou uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy za výkon jejich funkce; za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle zvláštních předpisů, zejména cestovní náhrady.

(3) Odměnou podle odstavce 1 je

a) měsíční odměna,

b) další odměna,

c) odměna při skončení funkčního období.

(4) Ostatním členům zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1, (dále jen "neuvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy"), jsou-li v pracovním poměru, poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce v rozsahu stanoveném hlavním městem Prahou pracovní volno s náhradou mzdy;15) rozsah doby potřebné k výkonu funkce určuje hlavní město Praha. Náhradu mzdy uhradí hlavní město Praha jejich zaměstnavateli podle zvláštního právního předpisu.16) Neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje hlavní město Praha ze svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku prokazatelně ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahy vždy na příslušný kalendářní rok.

(5) Neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy může být poskytnuta měsíční odměna a další odměna za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

§ 53

(1) Měsíční odměna je peněžité plnění poskytované měsíčně, podle druhu vykonávané funkce, ve výši a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Měsíční odměnu tvoří pevná složka, stanovená podle druhu vykonávané funkce, a příplatek podle počtu obyvatel hlavního města Prahy. Při určení výše příplatku podle počtu obyvatel se vychází z počtu obyvatel, kteří jsou k 1. lednu příslušného kalendářního roku na území hlavního města Prahy hlášeni k trvalému pobytu. Počet obyvatel se zaokrouhluje na celé stovky nahoru.

(2) Nevykonávají-li členové zastupitelstva obce funkci z důvodu nemoci, úrazu, těhotenství nebo mateřství, měsíční odměna jim nenáleží.

§ 54

Další odměna je jednorázové peněžité plnění poskytované členům zastupitelstva hlavního města Prahy za podmínek a ve výši stanovené prováděcím právním předpisem.

§ 55

(1) Uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy, jimž v době konání voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy příslušela měsíční odměna, náleží tato odměna ještě po dobu 3 měsíců od konání voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy, pokud jim nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.

(2) Pokud dosavadní primátor hlavního města Prahy po volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy plní úkoly podle § 75, přísluší mu měsíční odměna v dosavadní výši, a to až do zvolení nového primátora hlavního města Prahy.

(3) Uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy, jejichž funkční období skončilo před konáním všeobecných voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy a jimž v době skončení jejich funkčního období příslušela měsíční odměna, může být tato odměna poskytnuta ještě po dobu 3 měsíců po skončení jejich funkčního období.

§ 56

(1) Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva hlavního města Prahy, jakož i srážky z odměny se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců obcí.17) Pro rozsah a pořadí srážek z odměny se použije obdobně zákoník práce.

(2) Odměna se poskytne poprvé za měsíc, kdy člen zastupitelstva hlavního města Prahy nabyl práv a povinností člena zastupitelstva hlavního města Prahy podle tohoto zákona.

(3) V případě souběhu výkonu několika funkcí, pokud jednu z nich vykonává jako své zaměstnání, se poskytuje měsíční odměna podle funkce, za kterou lze udělit nejvyšší odměnu. Není-li žádná z funkcí vykonávána jako zaměstnání, poskytuje se měsíční odměna jako souhrn odměn za jednotlivé funkce.

(4) Členům zastupitelstva hlavního města Prahy náleží v souvislosti s výkonem jejich funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.18)

§ 57

(1) Uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahy má nárok na dovolenou na zotavenou za kalendářní rok; pokud jeho funkční období netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na její poměrnou část.

(2) Poměrná část dovolené na zotavenou uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy činí, za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jejich funkce, jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

(3) Výměra dovolené uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy činí 5 týdnů.

(4) Po dobu dovolené na zotavenou se uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy měsíční odměna nekrátí.

(5) Na vztahy vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy se vztahují ustanovení zákoníku práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely pracovněprávní se posuzuje odměna uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy jako příjem zaměstnanců v pracovním poměru; hlavní město Praha se posuzuje jako zaměstnavatel a uvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy se posuzují jako zaměstnanci.

(6) Pro účely daňové se odměna uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy považuje za funkční požitek.19)

§ 58

Hlavní město Praha může poskytovat jednorázové odměny občanům za jejich práci jako členům výborů, komisí a zvláštních orgánů.

§ 59

Působnost zastupitelstva hlavního města Prahy

(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahy.

(2) Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno

a) předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,

b) předkládat návrhy na zrušení jiných právních předpisů Ústavnímu soudu, jsou-li v rozporu se zákonem,

c) schvalovat po projednání s městskými částmi územní plán velkého územního celku; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu územního plánu velkého územního celku, jeho doplňkům nebo změnám, které se dotýkají jejich území,

d) schvalovat po projednání s městskými částmi a uskutečňovat program rozvoje hlavního města Prahy podle zvláštních právních předpisů; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu programu rozvoje hlavního města Prahy, které se dotýkají jejich území,

e) schvalovat po projednání s městskými částmi územně plánovací dokumentace pro území hlavního města Prahy a vyhlašovat jejich závazné části právním předpisem hlavního města Prahy; zastupitelstvem hlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu územně plánovací dokumentace, jeho doplňkům nebo změnám, které se dotýkají jejich území,

f) schvalovat po projednání s městskými částmi rozpočet hlavního města Prahy a závěrečný účet hlavního města Prahy,

g) vydávat obecně závazné vyhlášky ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahy,

h) volit primátora hlavního města Prahy a náměstky primátora hlavního města Prahy, jakož i další členy rady hlavního města Prahy (radní) a odvolávat je z funkce,

i) stanovit počet uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy,

j) rozhodovat o poskytnutí mimořádných jednorázových odměn členům zastupitelstva hlavního města Prahy,

k) rozhodovat o účasti v mezinárodním sdružení s územními samosprávnými celky jiných států a o spolupráci s jinými kraji a obcemi, zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a zařízení bez právní subjektivity a rozhodovat o účasti hlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách,

l) schvalovat po projednání s městskými částmi program rozvoje územního obvodu hlavního města Prahy včetně stanovení rozsahu dopravní obslužnosti území hlavního města Prahy,

m) schvalovat po projednání s městskými částmi koncepci rozvoje informačních systémů pro potřeby hlavního města Prahy a městských částí,

n) zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy hlavního města Prahy,

o) rozhodovat o vyhlášení místního referenda na celém území hlavního města Prahy,

p) navrhovat změny katastrálních území uvnitř hlavního města Prahy,

q) zřizovat a rušit výbory zastupitelstva hlavního města Prahy a volit jejich členy,

r) zřizovat a rušit městskou policii,

s) rozhodovat o spolupráci hlavního města Prahy s jinými územními samosprávnými celky a o formách této spolupráce,

t) rozhodovat o zrušení usnesení rady zastupitelstva hlavního města Prahy, jehož výkon primátor pozastavil podle § 73,

u) udělovat a odnímat čestné občanství a ceny hlavního města Prahy,

v) delegovat své zástupce, s výjimkou § 68 odst. 2 písm. h), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má hlavní město Praha majetkovou účast,

w) další záležitosti, které do samostatné působnosti zastupitelstva hlavního města Prahy svěří zákon.

(3) Zastupitelstvu hlavního města Prahy je vyhrazeno rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech:

a) o emisi komunálních obligací,

b) o veřejných zakázkách, u nichž cena předmětu plnění přesahuje 1 % souhrnu všech příjmů hlavního města Prahy plánovaných ve schváleném rozpočtu hlavního města Prahy v příslušném kalendářním roce,

c) o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,

d) o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky a uzavření smlouvy o sdružení, jde-li o závazek větší než 10 000 000 Kč,

e) o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, jde-li o závazek větší než 5 000 000 Kč,

f) o přijetí a poskytnutí dotace, jde-li o závazek vyšší než 50 000 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak,

g) o poskytování dotací a půjček městským částem ze svého rozpočtu,

h) o poskytování dotací nad 200 000 Kč občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým a právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí,

i) o bezúplatném postoupení pohledávek vyšších než 10 000 000 Kč,

j) o zastavení nemovitých věcí,

k) o nabytí a převodu nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů,

l) o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací a obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,

m) o bezúplatných převodech movitých věcí včetně peněz s výjimkou obvyklých darů k životním jubileím, obdobným příležitostem a darů věnovaných tuzemským právnickým a fyzickým osobám na vědu a vzdělávání, na charitativní, sociální, zdravotnické a ekologické účely a na podporu rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu v celkové částce nejvýše 2 000 000 Kč ročně jednomu a témuž subjektu a s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,

n) o vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 5 000 000 Kč,

o) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 5 000 000 Kč,

p) o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců.

(4) Zastupitelstvo hlavního města Prahy si může vyhradit další pravomoci v samostatné působnosti hlavního města Prahy mimo pravomoci vyhrazené radě hlavního města Prahy dle § 68 odst. 2.

(5) Ve věcech přenesené působnosti rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahy, jen stanoví-li tak zákon.

Jednání zastupitelstva hlavního města Prahy

§ 60

(1) Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy svolává písemně a se sdělením navrženého programu jednání primátor hlavního města Prahy, a to podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce.

(2) Primátor hlavního města Prahy je povinen svolat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy na základě písemné žádosti jedné třetiny všech jeho členů. Zasedání se v takovém případě musí konat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy byla doručena písemná žádost, která musí obsahovat předmět jednání, Magistrátu hlavního města Prahy.

(3) Magistrát hlavního města Prahy informuje občany hlavního města Prahy o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy, a to nejméně 7 dní před jeho konáním.

(4) Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy je veřejné.

(5) Požádá-li na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy o slovo člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor nebo poslanec, musí mu být uděleno.

(6) Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy není zastupitelstvo hlavního města Prahy usnášeníschopné (§ 62), primátor hlavního města Prahy zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy ukončí a svolá jeho náhradní zasedání tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 15 dnů ode dne ukončeného zasedání.

§ 61

(1) Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy svolává dosavadní primátor hlavního města Prahy, popřípadě dosavadní náměstek primátora hlavního města Prahy tak, aby se konalo po uplynutí lhůty pro rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu,3) nejpozději však do 40 dnů po vyhlášení výsledků voleb.

(2) Ustavující zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy zvolí primátora hlavního města Prahy, náměstky primátora hlavního města Prahy a další členy rady hlavního města Prahy. Ustavujícímu zasedání předsedá nejstarší člen zastupitelstva hlavního města Prahy do doby, než je zvolen primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahy.

(3) Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahy svoláno ve lhůtě uvedené v odstavci 1, svolá je ministerstvo do 15 dnů ode dne marného uplynutí této lhůty.

§ 62

K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahy.

§ 63

Zastupitelstvo hlavního města Prahy zruší usnesení rady hlavního města Prahy a usnesení výboru zastupitelstva hlavního města Prahy, jestliže je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením zastupitelstva hlavního města Prahy.

§ 64

(1) Návrh programu jednání zastupitelstva hlavního města Prahy stanoví a předkládá zastupitelstvu hlavního města Prahy ke schválení rada hlavního města Prahy.

(2) O zařazení návrhů dalších bodů programu, přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, rozhodne zastupitelstvo hlavního města Prahy.

§ 65

O průběhu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy se pořizuje zápis, který musí obsahovat počet přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, schválený pořad jednání zastupitelstva hlavního města Prahy, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis podepisuje primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahy a určení ověřovatelé. Zápis, který je nutno pořídit do 7 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na Magistrátu hlavního města Prahy k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva hlavního města Prahy proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.

§ 66

Zastupitelstvo hlavního města Prahy vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání, včetně postupu při projednávání návrhů zákonů podávaných Poslanecké sněmovně.

§ 67

(1) Nastanou-li důvody pro nové volby,3) do doby, než bude zvoleno zastupitelstvo hlavního města Prahy nové, zabezpečuje jeho úkoly stávající zastupitelstvo hlavního města Prahy. V takovém případě však nepřísluší zastupitelstvu hlavního města Prahy vykonávat působnost uvedenou v § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou schválení rozpočtu a hospodaření podle něj a stanovení výše osobních a věcných nákladů na činnost Magistrátu hlavního města Prahy.

(2) Nebude-li zastupitelstvo nebo jiný orgán hlavního města Prahy postupovat v souladu s výsledky místního referenda konaného v záležitosti samostatné působnosti hlavního města Prahy na celém území hlavního města Prahy, vyzve ministr vnitra zastupitelstvo hlavního města Prahy, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo hlavního města Prahy neučiní, ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí do 30 dnů nové volby.

(3) Nesejde-li se zastupitelstvo hlavního města Prahy po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je ministerstvo na návrh primátora hlavního města Prahy. Proti tomuto rozhodnutí může hlavní město Praha podat žalobu k soudu. Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo, zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahy rada zastupitelstva hlavního města Prahy; není-li schopna tyto úkoly plnit nebo není-li zvolena, zabezpečuje je primátor hlavního města Prahy. V tomto případě radě zastupitelstva hlavního města Prahy, a není-li zřízena, ani primátorovi nepřísluší rozhodovat ve věcech vyhrazených zastupitelstvu hlavního města Prahy podle § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou schválení rozpočtu hlavního města Prahy.

Díl 2

Rada hlavního města Prahy

§ 68

(1) Rada hlavního města Prahy je výkonným orgánem hlavního města Prahy v oblasti samostatné působnosti odpovědným ze své činnosti zastupitelstvu hlavního města Prahy. Rada hlavního města Prahy připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.

(2) Radě hlavního města Prahy je vyhrazeno

a) zabezpečovat hospodaření hlavního města Prahy podle schváleného rozpočtu a kontrolovat hospodaření podle něj,

b) provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zákonem,

c) ukládat Magistrátu hlavního města Prahy úkoly v oblasti samostatné působnosti hlavního města Prahy a kontrolovat jejich plnění,

d) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva hlavního města Prahy, komisemi rady hlavního města Prahy nebo městskými částmi,

e) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,

f) na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy zřizovat a rušit odbory Magistrátu hlavního města Prahy a vydávat organizační řád Magistrátu hlavního města Prahy,

g) plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným zastupitelstvem hlavního města Prahy úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy,

h) plnit funkci valné hromady, je-li hlavní město Praha jediným akcionářem nebo jediným společníkem,

i) zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady hlavního města Prahy, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,

j) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá Magistrátem hlavního města Prahy a komisemi rady hlavního města Prahy v samostatné působnosti,

k) uzavírat nájemní smlouvy a smlouvy o výpůjčkách na dobu kratší než 20 let,

l) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem, a dále rozhodovat

m) o poskytování dotací nepřesahujících 200 000 Kč v jednotlivých případech občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným fyzickým a právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí,

n) o veřejných zakázkách, u nichž cena předmětu plnění nepřesahuje 1 % souhrnu plánovaných příjmů hlavního města Prahy ve schváleném rozpočtu hlavního města Prahy v příslušném kalendářním roce,

o) o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě nižší než 5 000 000 Kč,

p) o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky a uzavření smlouvy o sdružení, nejde-li o závazek vyšší než 10 000 000 Kč,

q) o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, nejde-li o závazek vyšší než 5 000 000 Kč,

r) o bezúplatném postoupení pohledávek v hodnotě nižší než 5 000 000 Kč,

s) o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací a obecně prospěšných společností, svazků obcí a pracovních společenství v hodnotě nižší než 5 000 000 Kč,

t) o vzdání se práva a prominutí pohledávky nižší než 5 000 000 Kč,

u) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě nižší než 5 000 000 Kč,

v) o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti kratší než 18 měsíců,

w) o stanovení počtu zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy, do zařízení hlavního města Prahy bez právní subjektivity, do organizačních složek a do městské policie a o objemu prostředků na platy těchto zaměstnanců,

x) o jmenování a odvolání ředitelů odborů Magistrátu hlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy; jmenování nebo odvolání ředitelů odborů bez návrhu ředitele Magistrátu hlavního města Prahy je neplatné.

(3) Rada hlavního města Prahy rozhoduje v záležitostech samostatné působnosti hlavního města Prahy, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy nebo pokud si je zastupitelstvo hlavního města Prahy nevyhradí.

(4) Rada hlavního města Prahy vydává v přenesené působnosti hlavního města Prahy nařízení. O ostatních otázkách přenesené působnosti hlavního města Prahy může rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.

§ 69

(1) Rada hlavního města Prahy je volena zastupitelstvem hlavního města Prahy z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahy, má 11 členů a tvoří ji primátor hlavního města Prahy, náměstek (náměstkové) primátora hlavního města Prahy a další členové rady hlavního města Prahy. Členové rady hlavního města Prahy musí být občany České republiky.

(2) Je-li primátor hlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahy odvolán z funkce nebo se této funkce vzdá, přestává být i členem rady hlavního města Prahy.

(3) Rada hlavního města Prahy vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení volebního období zastupitelstva hlavního města Prahy až do zvolení nové rady hlavního města Prahy.

§ 70

(1) Rada hlavního města Prahy se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady hlavního města Prahy svolává primátor hlavního města Prahy. Schůze rady jsou neveřejné. Rada hlavního města Prahy může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat i dalšího člena zastupitelstva hlavního města Prahy nebo jiné osoby.

(2) K platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí rady hlavního města Prahy je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.

(3) Rada hlavního města Prahy pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje primátor hlavního města Prahy spolu s náměstkem primátora hlavního města Prahy nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady hlavního města Prahy, pořad schůze rady hlavního města Prahy, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady hlavního města Prahy musí být pořízen do 7 dnů od jejího konání. O námitkách člena rady hlavního města Prahy proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady hlavního města Prahy. Zápis ze schůze rady hlavního města Prahy musí být uložen u Magistrátu hlavního města Prahy k nahlédnutí.

(4) Rada hlavního města Prahy podává pololetně na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy zprávu o své činnosti.

§ 71

(1) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady hlavního města Prahy pod polovinu zákonného počtu a na nejbližším zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy nebude doplněn alespoň na 6, vykonává její funkce až do doplnění počtu zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zastupitelstvo hlavního města Prahy může v takovém případě svěřit plnění úkolů rady hlavního města Prahy primátorovi hlavního města Prahy.

(2) Je-li primátor hlavního města Prahy a náměstek primátora hlavního města Prahy odvolán ze své funkce současně s ostatními členy rady hlavního města Prahy, pověří zastupitelstvo hlavního města Prahy výkonem funkcí primátora hlavního města Prahy, popřípadě náměstka primátora hlavního města Prahy některého člena zastupitelstva hlavního města Prahy a současně mu vymezí rozsah jeho oprávnění na dobu do zvolení nového primátora hlavního města Prahy, popřípadě náměstka primátora hlavního města Prahy.

Díl 3

Primátor hlavního města Prahy

§ 72

(1) Primátor hlavního města Prahy je z výkonu své funkce odpovědný zastupitelstvu hlavního města Prahy.

(2) Primátor hlavního města Prahy zastupuje hlavní město Prahu navenek. Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva hlavního města Prahy nebo rady hlavního města Prahy, může primátor provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto úkony neplatné od samého počátku.

(3) Primátor hlavního města Prahy

a) spolu s náměstkem primátora hlavního města Prahy podepisuje právní předpisy hlavního města Prahy,

b) po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele Magistrátu hlavního města Prahy; jmenování nebo odvolání ředitele Magistrátu hlavního města Prahy bez předchozího souhlasu ministra vnitra je neplatné,

c) ukládá úkoly řediteli Magistrátu hlavního města Prahy,

d) stanoví podle zvláštních právních předpisů plat řediteli Magistrátu hlavního města Prahy,

e) odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy,

f) zabezpečuje plnění úkolů obrany, úkolů spojených s mobilizačními přípravami státu a civilní ochrany na území hlavního města Prahy,

g) vykonává funkci přednosty okresního úřadu, pokud zákon nestanoví jinak,

h) může po projednání s příslušným ústředním správním úřadem svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech,

i) vykonává další úkoly v samostatné působnosti, pokud jsou mu uloženy zastupitelstvem hlavního města Prahy nebo pokud tak stanoví zákon.

(4) Primátor hlavního města Prahy svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy a rady hlavního města Prahy, podepisuje spolu s ověřovateli a zapisovatelem zápis z jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a zápis z jednání rady hlavního města Prahy.

(5) Primátor hlavního města Prahy je oprávněn požádat Policii České republiky o spolupráci při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. Policie České republiky je povinna požadovanou spolupráci poskytnout, pokud jí v tom nebrání jiné zákony.

§ 73

Primátor hlavního města Prahy pozastaví výkon usnesení rady hlavního města Prahy, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy.

§ 74

Primátora hlavního města Prahy zastupuje náměstek primátora hlavního města Prahy. Zastupitelstvo hlavního města Prahy může zvolit více náměstků primátora hlavního města Prahy.

§ 75

Primátor hlavního města Prahy setrvává ve své funkci i po ukončení volebního období zastupitelstva hlavního města Prahy až do zvolení nového primátora.

§ 76

(1) Primátor hlavního města Prahy má právo užívat při významných příležitostech a občanských obřadech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název "Česká republika".

(2) Rada hlavního města Prahy může stanovit, ve kterých případech může tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva hlavního města Prahy nebo ředitel Magistrátu hlavního města Prahy.

Díl 4

Výbory zastupitelstva hlavního města Prahy, komise rady hlavního města Prahy a zvláštní orgány hlavního města Prahy

§ 77

(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy zřizuje jako své poradní orgány pro jednotlivé úseky své činnosti výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu hlavního města Prahy, popřípadě radě hlavního města Prahy ve věcech jí svěřených.

(2) Zastupitelstvo hlavního města Prahy na návrh rady hlavního města Prahy volí předsedu výboru z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahy, členy výboru z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahy a občanů a tajemníka výboru z řad zaměstnanců Magistrátu hlavního města Prahy.

(3) Výbory plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo hlavního města Prahy. Rada hlavního města Prahy může ukládat úkoly výborům jen v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem nebo zastupitelstvem hlavního města Prahy. Ze své činnosti odpovídají výbory zastupitelstvu hlavního města Prahy; radě hlavního města Prahy jen v rámci jí vymezené působnosti.

(4) Počet členů výborů určuje zastupitelstvo hlavního města Prahy tak, aby byl vždy lichý. Výbory se schází podle potřeby.

(5) K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů výborů. Usnesení výborů se vyhotovují písemně a podepisuje je předseda výboru.

§ 78

(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy zřizuje vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu a vzdělávání. Tyto výbory jsou nejméně pětičlenné.

(2) Pokud v územním obvodu hlavního města Prahy žije podle posledního sčítání lidu alespoň 15 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje zastupitelstvo hlavního města Prahy výbor pro národnostní menšiny. Členy tohoto výboru jsou i zástupci národnostních menšin, pokud je deleguje svaz utvořený podle zvláštního právního předpisu.20)

(3) Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být primátor hlavního města Prahy, náměstek primátora hlavního města Prahy, ředitel Magistrátu hlavního města Prahy ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na Magistrátu hlavního města Prahy.

(4) Finanční výbor

a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky hlavního města Prahy,

b) plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo hlavního města Prahy.

(5) Kontrolní výbor

a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady hlavního města Prahy,

b) kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a Magistrátem hlavního města Prahy na úseku samostatné působnosti,

c) plní další kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo hlavního města Prahy.

(6) Výbor pro výchovu a vzdělávání

a) posuzuje a zaujímá stanovisko k návrhům koncepce rozvoje výchovy a vzdělávání v hlavním městě Praze,

b) předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými zařízeními, případně předškolními zařízeními, které hlavní město Praha zřizuje,

c) vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu,

d) projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol, školských zařízení a předškolních zařízení,

e) plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří zastupitelstvo hlavního města Prahy.

(7) O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje předmět kontroly, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.

(8) Výbor předloží zápis zastupitelstvu hlavního města Prahy; k zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.

§ 79

(1) Rada hlavního města Prahy zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě hlavního města Prahy.

(2) Komise je též výkonným orgánem, jestliže jí byla svěřena přenesená působnost podle § 72 odst. 3.

(3) Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.

(4) Komise je ze své činnosti odpovědná radě hlavního města Prahy; ve věcech výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku je podřízena příslušnému ústřednímu správnímu úřadu.

§ 80

V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje primátor hlavního města Prahy pro výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy zvláštní orgány hlavního města Prahy.

Díl 5

Magistrát hlavního města Prahy

§ 81

(1) Magistrát hlavního města Prahy (dále jen "Magistrát") tvoří ředitel Magistrátu a další zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení do tohoto orgánu. V čele Magistrátu je ředitel Magistrátu, který je nadřízený všem zaměstnancům hlavního města Prahy do Magistrátu zařazeným.

(2) Magistrát v samostatné působnosti hlavního města Prahy plní úkoly uložené zastupitelstvem hlavního města Prahy nebo radou hlavního města Prahy. Zastupitelstvo hlavního města Prahy ani rada hlavního města Prahy nemohou na Magistrát přenést výkon pravomocí, které jsou jim svěřeny zákonem.

(3) Magistrát vykonává přenesenou působnost hlavního města Prahy, není-li tímto nebo zvláštním zákonem svěřena jiným orgánům hlavního města Prahy. Magistrát

a) přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány městských částí ve správním řízení, pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,

b) řídí výkon přenesené působnosti orgány městských částí; k tomu organizuje a provádí kontroly na vybraných úsecích přenesené působnosti úřadů městských částí, vyhodnocuje jejich výsledky a k nápravě nedostatků přijímá potřebná opatření,

c) ukládá sankce podle tohoto zákona (§ 29),

d) zabezpečuje výstavbu a provoz informačního systému Magistrátu a úřadů městských částí kompatibilního s informačními systémy správních úřadů,

e) podílí se na odborné přípravě zaměstnanců zařazených do Magistrátu a úřadů městských částí pro vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilosti,

f) kontroluje dodržování usnesení vlády v činnosti úřadů městských částí v přenesené působnosti a poskytuje jim odbornou pomoc,

g) vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.

(4) Organizační strukturu Magistrátu včetně názvů organizačních jednotek a označení funkcí vedoucích pracovníků stanoví organizační řád. Základními organizačními jednotkami jsou odbory, které se dále člení na oddělení. Sekretariáty členů rady hlavního města Prahy jsou zvláštními organizačními jednotkami. Odbory mohou být začleněny pro výkon a zabezpečení určitých činností do vyšších organizačních jednotek.

(5) Ředitel Magistrátu

a) plní úkoly uložené mu zastupitelstvem hlavního města Prahy, radou hlavního města Prahy nebo primátorem hlavního města Prahy,

b) stanoví podle zvláštních právních předpisů platy všem zaměstnancům hlavního města Prahy zařazeným do Magistrátu,

c) jmenuje po projednání v radě hlavního města Prahy své zástupce,

d) vydává svým nařízením zejména pracovní řád, spisový řád a skartační řád Magistrátu,

e) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům hlavního města Prahy zařazeným do Magistrátu,

f) zúčastňuje se zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy a rady hlavního města Prahy s hlasem poradním.

(6) Ředitel Magistrátu je oprávněn podat radě městské části návrh na odvolání tajemníka úřadu městské části, jestliže nebude ve stanoveném termínu a rozsahu zjednána náprava na základě přijatého opatření podle odstavce 3 písm. b). Takový návrh se považuje za předchozí souhlas ředitele Magistrátu podle § 97 odst. 2.

(7) Za plnění úkolů uložených Magistrátu v oblasti samostatné a přenesené působnosti hlavního města Prahy je ředitel Magistrátu odpovědný primátorovi hlavního města Prahy.

(8) Ředitel Magistrátu nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance a senátora a s funkcí člena zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstva městské části.

Díl 6

§ 82

Označování listin

(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgány hlavního města Prahy se v záhlaví označují uvedením slov "Hlavní město Praha". Dále se v záhlaví uvede označení orgánu, který písemnost vyhotovil, a to slovy "Zastupitelstvo hlavního města Prahy", "Rada hlavního města Prahy", "Primátor hlavního města Prahy", "Magistrát hlavního města Prahy" s přesným označením odboru nebo "Zvláštní orgán hlavního města Prahy" s přesným označením druhu zvláštního orgánu.

(2) Všechna rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti hlavního města Prahy vyhotovená orgány hlavního města Prahy se opatří razítkem s označením "Hlavní město Praha" s malým znakem hlavního města Prahy. Všechna rozhodnutí vydaná v přenesené působnosti hlavního města Prahy vyhotovená orgány hlavního města Prahy se opatří razítkem s označením "Hlavní město Praha" s malým státním znakem.

§ 83

Úřední deska

Magistrát zřizuje úřední desku Magistrátu, která je umístěna na místě veřejně přístupném po dobu 24 hodin denně.

Díl 7

Zvláštní odborná způsobilost

§ 84

(1) Činnosti stanovené prováděcím právním předpisem mohou zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení do Magistrátu vykonávat po prokázání zvláštní odborné způsobilosti; to platí i pro osoby stojící v čele zvláštních orgánů hlavního města Prahy, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.21)

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na zaměstnance hlavního města Prahy do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k hlavnímu městu Praze.

(3) Zvláštní odbornou způsobilostí se rozumí znalost právních předpisů upravujících příslušný okruh činností a prokázání schopnosti jejich aplikace. Součástí zvláštní odborné způsobilosti je též prokázání znalosti základů veřejné správy, zákonů upravujících postavení a působnost orgánů územní samosprávy a územních správních úřadů a zákona upravujícího řízení před těmito orgány.

(4) Zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje osvědčením.

(5) Zvláštní odborná způsobilost se neověřuje u zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu zabezpečujících obslužné činnosti potřebné k rozhodování při výkonu přenesené působnosti.

(6) U zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu, jemuž do 5 let ode dne, do kterého nejpozději musí být přihlášen ke zkoušce, vznikne nárok na starobní důchod, se ověřuje zvláštní odborná způsobilost jen tehdy, jestliže o to sám požádá.

(7) Provádění zkoušek zvláštní odborné způsobilosti a vydávání osvědčení zabezpečuje ministerstvo ve spolupráci s ostatními ministerstvy a jinými příslušnými ústředními správními úřady.

§ 85

(1) Povinností hlavního města Prahy je umožnit osobě, která vykonává činnost, na niž se vztahuje požadavek zvláštní odborné způsobilosti, (dále jen "uchazeč") přípravu na její ověření a vykonání zkoušky. Hlavní město Praha přihlásí uchazeče ke zkoušce do 3 měsíců od vzniku pracovního poměru k hlavnímu městu Praze. Ministerstvo zajistí, aby přihlášený uchazeč byl ke zkoušce pozván tak, aby se mohl poprvé podrobit zkoušce do 9 měsíců ode dne podání přihlášky. Pozvání ke zkoušce musí uchazeč obdržet nejméně 30 dnů přede dnem konání zkoušky.

(2) Nevyhoví-li uchazeč při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovaná zkouška se vykoná nejpozději do 90 dnů ode dne zkoušky, v níž uchazeč nevyhověl.

§ 86

(1) Do lhůt uvedených v § 84 odst. 2 a § 85 odst. 1 se nezapočítávají doby mateřské dovolené, pracovní neschopnosti, vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby ani doba uvolnění pro výkon veřejné funkce.

(2) Ustanovení § 84 a 85 se nevztahují na ty zaměstnance hlavního města Prahy zařazené do Magistrátu, kteří vykonali zkoušku pro stanovenou činnost před vznikem pracovního poměru k hlavnímu městu Praze.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví okruh činností, pro jejichž výkon se vyžaduje prokázání zvláštní odborné způsobilosti, způsob přihlašování ke zkoušce a náležitosti přihlášky, způsob a průběh zkoušky, náležitosti osvědčení, postup ministerstva při zabezpečování odborné přípravy a rozsah spolupráce ministerstva a ostatních příslušných ústředních správních úřadů na ověřování zvláštní odborné způsobilosti.

HLAVA IX - ORGÁNY MĚSTSKÉ ČÁSTI

Díl 1

Zastupitelstvo městské části

§ 87

(1) Zastupitelstvo městské části je složeno z členů zastupitelstva městské části.

(2) Na postavení a jednání zastupitelstva městské části a jeho členů se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a jeho členů, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování zastupitelstva městské části se použije ustanovení vztahující se na rozhodování zastupitelstva hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.

(3) Uvolněnému členu zastupitelstva městské části a neuvolněnému členu zastupitelstva městské části, pokud vykonává funkci starosty, jemuž v době konání voleb do zastupitelstva městské části příslušela měsíční odměna, náleží tato odměna ještě po dobu 3 měsíců od konání voleb, pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.

(4) Uvolněnému členu zastupitelstva městské části a neuvolněnému členu zastupitelstva městské části, pokud vykonává funkci starosty, jehož funkční období skončilo před konáním voleb do zastupitelstva městské části, může být měsíční odměna poskytnuta ještě po dobu 3 měsíců po skončení jeho funkčního období.

§ 88

(1) Počet členů zastupitelstva městské části na příští volební období stanoví zastupitelstvo městské části nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích. Pokud nebyl počet členů zastupitelstva určen v této lhůtě, volí se počet členů zastupitelstva městské části podle dolní hranice rozpětí uvedeného v odstavci 2.

(2) Zastupitelstvo městské části při stanovení počtu členů zastupitelstva městské části přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu městské části. Počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo městské části mělo v městské části

a) do 500 obyvatel 5 až 9 členů,

b) nad 500 do 3 000 obyvatel 7 až 15 členů,

c) nad 3 000 do 10 000 obyvatel 11 až 25 členů,

d) nad 10 000 do 30 000 obyvatel 15 až 25 členů,

e) nad 30 000 do 70 000 obyvatel 25 až 35 členů,

f) nad 70 000 obyvatel 35 až 45 členů.

(3) Počet členů zastupitelstva městské části, který má být zvolen, se oznámí na úřední desce úřadu městské části a případně též jiným způsobem v místě obvyklým nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení.

(4) Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva městské části je počet obyvatel městské části k 1. lednu roku, v němž se konají volby.

Působnost zastupitelstva městské části

§ 89

(1) Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat ve věcech jemu svěřených tímto zákonem, zvláštním zákonem nebo Statutem. Dále je zastupitelstvu městské části vyhrazeno

a) volit starostu městské části, zástupce starosty městské části a další členy rady městské části a odvolávat je z funkce,

b) stanovit počet členů zastupitelstva městské části, kteří vykonávají tuto funkci jako své zaměstnání,

c) stanovit výši odměn členům zastupitelstva městské části,

d) vyjadřovat se k návrhu územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy,

e) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu hlavního města Prahy,

f) vyjadřovat se k návrhu programu rozvoje hlavního města Prahy,

g) schvalovat regulační plán pro území městské části,

h) schvalovat program rozvoje městské části v souladu s programem rozvoje hlavního města Prahy,

i) schvalovat rozpočet a závěrečný účet městské části,

j) zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy městské části,

k) zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a zařízení bez právní subjektivity,

l) rozhodovat o spolupráci městské části s jinými městskými částmi, jakož i územními samosprávnými celky a o formě této spolupráce,

m) rozhodovat o veřejných zakázkách, u nichž cena předmětu plnění přesahuje 5 % souhrnu všech příjmů městské části plánovaných ve schváleném rozpočtu městské části v příslušném kalendářním roce nebo 50 000 000 Kč,

n) rozhodovat o vyhlášení místního referenda na území městské části,

o) udělovat a odnímat čestné občanství a ceny městské části,

p) rozhodovat o věcných a peněžitých darech právnickým a fyzickým osobám,

q) rozhodovat o zrušení usnesení rady městské části, jehož výkon starosta městské části pozastavil podle § 102.

(2) Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat o těchto majetkoprávních úkonech, pokud jsou městským částem zákonem nebo Statutem svěřeny:

a) o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky nebo dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení orgány městské části,

b) o peněžitých a nepeněžitých vkladech orgánů městské části do obchodních společností a svazků,

c) o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městskou částí,

d) o nabytí a převodu nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů,

e) o bezúplatném převodu movitých věcí včetně peněz, s výjimkou obvyklých darů k životním jubileím, obdobným příležitostem a darů věnovaných tuzemským právnickým osobám na vědu a vzdělávání, na charitativní, sociální, zdravotnické a ekologické účely a na podporu rozvoje kultury, tělesné výchovy a sportu v celkové částce nejvýše 50 000 Kč ročně jednomu a témuž subjektu a s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům,

f) o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,

g) o vzdání se práva, prominutí pohledávky a úplatném postoupení pohledávky vyšší než 100 000 Kč,

h) o zastavení nemovitých věcí,

i) o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 100 000 Kč,

j) o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,

k) o převodech pozemků,

l) o převodech staveb,

m) o přijetí úvěru (půjčky), s výjimkou kontokorentního úvěru (pokud jeho výše nepřevyšuje jednu šestinu posledního schváleného ročního rozpočtu městské části),

n) o poskytnutí nepeněžitých vkladů ve formě nemovitostí do obchodních společností a svazků,

o) o převodech veřejně prospěšných staveb včetně pozemků určených pro veřejně prospěšné stavby,

p) o převodech pozemků s objekty veřejné zeleně,

q) o převodech bytových domů a jednotlivých bytových jednotek podle zvláštního právního předpisu.

(3) Zastupitelstvu městské části nepřísluší vydávat obecně závazné vyhlášky.

(4) Zastupitelstvo městské části rozhoduje v otázkách přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.

§ 90

K platnému usnesení a rozhodnutí zastupitelstva městské části nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva městské části.

§ 91

Zastupitelstvo městské části zruší usnesení rady městské části a usnesení výboru zastupitelstva městské části, jestliže je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením zastupitelstva městské části.

§ 92

(1) Starosta městské části je povinen svolat zasedání zastupitelstva městské části též na základě písemné žádosti primátora hlavního města Prahy.

(2) Nesejde-li se zastupitelstvo městské části po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je zastupitelstvo hlavního města Prahy. Proti tomuto rozhodnutí může městská část podat opravný prostředek k soudu.22) Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo městské části, popřípadě určen správce městské části (§ 93), zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti městské části rada městské části; není-li zvolena, zabezpečuje je starosta městské části. V tomto případě radě městské části, a není-li zřízena, ani starostovi městské části nepřísluší rozhodovat ve věcech vyhrazených zastupitelstvu městské části podle § 89 s výjimkou schválení rozpočtu městské části.

§ 93

(1) Ředitel Magistrátu jmenuje správce městské části, pokud

a) se opakovaně neuskuteční vyhlášené volby do zastupitelstva městské části z důvodu nedostatku kandidátů na členy zastupitelstva městské části, anebo proto, že nebyla ustavena volební komise,

b) poklesne počet členů zastupitelstva městské části o více než o polovinu z celkového počtu stanoveného podle § 88, nebo

c) dojde k rozpuštění zastupitelstva městské části z důvodů, které stanoví tento zákon.

(2) Správce městské části je v čele úřadu městské části (§ 103) a zabezpečuje výkon přenesené působnosti městské části. Jde-li o úřad městské části, kde byla zřízena funkce tajemníka úřadu městské části, je tento tajemník úřadu podřízen správci městské části. Správce městské části není oprávněn vykonávat pravomoci zákonem vyhrazené zastupitelstvu městské části s výjimkou schválení rozpočtu městské části.

(3) Ředitel Magistrátu kontroluje činnost správce městské části. Osobní a věcné výdaje spojené s výkonem funkce správce městské části hradí hlavní město Praha.

(4) Činnost správce městské části končí dnem ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva městské části podá správce městské části zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku městské části.

Díl 2

Rada městské části

§ 94

(1) Na postavení a jednání rady městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání rady hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování rady městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování rady hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.

(2) Radě městské části je vyhrazeno

a) zabezpečovat hospodaření městské části podle schváleného rozpočtu,

b) rozhodovat o veřejných zakázkách, u nichž cena předmětu plnění nedosahuje limitu stanoveného v § 89 odst. 1 písm. m),

c) na návrh tajemníka úřadu městské části zřizovat a rušit odbory úřadu městské části a schvalovat organizační řád úřadu městské části,

d) na návrh tajemníka úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů úřadu městské části a stanovit jejich odměny podle zvláštních právních předpisů; jmenování nebo odvolání vedoucího odboru bez návrhu tajemníka úřadu je neplatné,

e) stanovit celkový počet zaměstnanců městské části zařazených do úřadu městské části a do zařízení městské části bez právní subjektivity,

f) prohlašovat náhradníka za člena zastupitelstva městské části na uprázdněný mandát,

g) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva městské části, komisemi rady městské části,

h) plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným zastupitelstvem městské části úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu městské části,

i) rozhodovat v ostatních záležitostech patřících do samostatné působnosti svěřené městské části, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu městské části nebo pokud si je zastupitelstvo městské části nevyhradí.

(3) Rada městské části rozhoduje v oblasti přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.

§ 95

(1) Počet členů rady městské části činí nejméně 5 a nejvýše 9 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva městské části. Rada městské části se nevolí v městských částech, kde zastupitelstvo městské části má méně než 15 členů.

(2) V městských částech, kde se rada městské části nevolí, plní její funkci starosta, s výjimkou pravomocí uvedených v § 94 odst. 2 písm. b), c), e) a f); tyto úkoly plní zastupitelstvo městské části.

§ 96

(1) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady městské části pod polovinu stanoveného počtu a na nejbližším zasedání zastupitelstva městské části nebude doplněn alespoň na polovinu stanoveného počtu, vykonává její funkce až do doplnění počtu zastupitelstvo městské části. Zastupitelstvo městské části může v takovém případě svěřit plnění úkolů rady městské části starostovi městské části.

(2) Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva městské části pod spodní hranici stanovenou v § 88 odst. 2 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady městské části uplynutím 30 dnů od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu městské části.

(3) Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady městské části jednu třetinu počtu členů zastupitelstva městské části, aniž počet členů zastupitelstva městské části poklesne pod 11, plní rada městské části nadále své funkce.

Díl 3

Starosta městské části

§ 97

(1) Na postavení a jednání starosty městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání primátora hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování starosty městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování primátora hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.

(2) Starosta městské části jmenuje a odvolává tajemníka úřadu městské části po předchozím souhlasu ředitele Magistrátu a stanoví jeho odměnu podle zvláštních právních předpisů, je-li tato funkce zřízena; jmenování nebo odvolání tajemníka úřadu bez návrhu starosty městské části nebo předchozího souhlasu ředitele Magistrátu je neplatné.

(3) Starosta může po projednání s hlavním městem Prahou svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech.

§ 98

Starosta městské části je oprávněn při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku městské části požádat o součinnost Policii České republiky nebo městskou policii hlavního města Prahy. Policie České republiky nebo městská policie hlavního města Prahy je povinna požadovanou spolupráci poskytnout, pokud jí v tom nebrání jiné zákony.

§ 99

(1) Starosta městské části je oprávněn zúčastnit se jednání zastupitelstva hlavního města Prahy s hlasem poradním; na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy mu musí být uděleno slovo, jedná-li se o záležitosti příslušné městské části. Starosta městské části je oprávněn zúčastnit se jednání rady hlavního města Prahy, jedná-li se o návrh podaný městskou částí.

(2) Starostu městské části zastupuje zástupce starosty městské části. Zastupitelstvo městské části může zvolit více zástupců starosty městské části.

Díl 4

Výbory zastupitelstva městské části, komise rady městské části a zvláštní orgány městské části

§ 100

(1) Na postavení a jednání výborů zastupitelstva městské části a zvláštních orgánů městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání výborů zastupitelstva hlavního města Prahy a zvláštních orgánů hlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování zvláštních orgánů městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování zvláštních orgánů hlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.

(2) Zastupitelstvo městské části zřizuje vždy výbor kontrolní a výbor finanční.

§ 101

(1) Rada městské části zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě městské části.

(2) Komise je též výkonným orgánem, jestliže jí byla svěřena přenesená působnost podle § 97 odst. 3.

(3) Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.

(4) Komise je ze své činnosti odpovědná radě městské části; ve věcech výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku je podřízena Magistrátu.

§ 102

Starosta městské části pozastaví výkon usnesení rady městské části, má-li za to, že je nesprávné. Věc předloží k rozhodnutí zastupitelstvu městské části na jeho nejbližším zasedání.

Díl 5

Úřad městské části

§ 103

Na postavení a jednání úřadu městské části, jeho tajemníka a na zaměstnance městské části zařazené do úřadu městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání Magistrátu, ředitele Magistrátu a zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu, není-li stanoveno zákonem jinak. Na rozhodování úřadu městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování Magistrátu, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.

§ 104

(1) Úřad městské části tvoří tajemník úřadu městské části a zaměstnanci městské části zařazení do úřadu městské části. Není-li funkce tajemníka úřadu městské části zřízena, vykonává tuto funkci starosta městské části. V úřadech městských částí, kterým je svěřen výkon přenesené působnosti v rozsahu pověřeného obecního úřadu nebo okresního úřadu, se zřizuje funkce tajemníka úřadu vždy.

(2) Zastupitelstvo městské části může rozhodnout o zřízení funkce tajemníka úřadu městské části. Za plnění uložených úkolů je tajemník úřadu městské části odpovědný starostovi městské části a radě městské části. Na tajemníka úřadu městské části se vztahují ustanovení § 84 a 85 tohoto zákona.

(3) Úřad městské části vykonává přenesenou působnost městské části, není-li zákonem svěřena jiným orgánům městské části.

Díl 6

Označování listin

§ 105

(1) Všechny písemnosti vyhotovené orgány městských částí se v záhlaví označují uvedením slov "Městská část" a názvem městské části. Dále se v záhlaví uvede označení orgánu, který písemnost vyhotovil, a to slovy "Zastupitelstvo městské části", "Rada městské části", "Starosta městské části", "Úřad městské části" s přesným označením odboru nebo "Zvláštní orgán městské části" s přesným označením druhu zvláštního orgánu.

(2) Všechna rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti městské části vyhotovená orgány městské části se opatří razítkem s označením "Městská část" a názvem městské části, s malým znakem městské části. Všechna rozhodnutí vydaná v přenesené působnosti městské části vyhotovená orgány městské části se opatří razítkem s označením "Městská část" a názvem městské části s malým státním znakem.

HLAVA X - DOZOR

§ 106

(1) Výkon samostatné i přenesené působnosti hlavního města Prahy podléhá dozoru státu (dále jen "dozor"). Dozor nad výkonem působnosti hlavního města Prahy vykonávají v rámci své věcné příslušnosti příslušná ministerstva.

(2) Dozor je zaměřen výhradně na následné posuzování dodržování zákonnosti a je prováděn tak, aby nebyla omezována samostatná působnost a rozhodovací pravomoc orgánů hlavního města Prahy a nedocházelo k nezákonnému zásahu státu do jejich činnosti.

(3) Dozor se nevztahuje na rozhodnutí hlavního města Prahy vydaná ve správním řízení a na rozhodnutí vydaná v řízení o správě daní a poplatků.

§ 107

(1) Při dozoru nad výkonem samostatné působnosti hlavního města Prahy se zjišťuje soulad obecně závazných vyhlášek hlavního města, jakož i usnesení a rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy se zákony a jinými právními předpisy.

(2) Při dozoru nad výkonem přenesené působnosti se zjišťuje soulad nařízení hlavního města Prahy se zákony a jinými právními předpisy a u ostatních usnesení a rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy též jejich soulad s usneseními vlády, směrnicemi a instrukcemi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů.

§ 108

(1) Ministerstvo pozastaví účinnost právního předpisu hlavního města Prahy, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem. Ministerstvo je povinno informovat hlavní město Prahu o tom, že zahájilo řízení o pozastavení účinnosti právního předpisu hlavního města Prahy. Hlavní město Praha má právo se k této záležitosti vyjádřit ve lhůtě stanovené ministerstvem, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne, kdy k tomu bylo ministerstvem vyzváno.

(2) Nezruší-li příslušný orgán hlavního města Prahy takový právní předpis hlavního města Prahy nebo neuvede-li jej do souladu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem, podá ministr vnitra Ústavnímu soudu návrh na jeho zrušení.

(3) Rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu právního předpisu hlavního města Prahy nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení Magistrátu. Toto rozhodnutí se neprodleně oznámí ve Sbírce.

§ 109

(1) Ministerstvo je oprávněno pozastavit výkon usnesení nebo rozhodnutí orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti, které nemá povahu právního předpisu nebo je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem. Rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení hlavnímu městu Praze. Včas podaný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(2) Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu do 3 měsíců od pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti, podá ministerstvo žalobu k Vrchnímu soudu v Praze na jeho zrušení. Vrchní soud v řízení o této žalobě postupuje přiměřeně podle zvláštního právního předpisu.23) Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahy nápravu před rozhodnutím soudu, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení usnesení nebo rozhodnutí orgánu hlavního města Prahy o zjednání nápravy příslušnému ministerstvu.

(3) Zamítne-li soud žalobu, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od nabytí právní moci rozsudku.

§ 110

(1) Příslušné ministerstvo pozastaví výkon usnesení nebo rozhodnutí orgánu hlavního města Prahy v přenesené působnosti, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem nebo s usneseními vlády, směrnicemi ministerstev a jiných ústředních správních úřadů.

(2) Nezruší-li příslušný orgán hlavního města Prahy takové usnesení nebo rozhodnutí nebo neuvede-li je do souladu se zákonem nebo jiným právním předpisem vydaným vládou nebo ústředním správním úřadem nebo s usnesením vlády, směrnicí ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu ve lhůtě stanovené příslušným ministerstvem, která nesmí být kratší než 30 dnů, příslušné ministerstvo je svým rozhodnutím zruší.

(3) Rozhodnutí příslušného ministerstva o pozastavení výkonu takovéhoto usnesení nebo rozhodnutí, jakož i rozhodnutí o jeho zrušení nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení Magistrátu.

§ 111

(1) Rada hlavního města Prahy je oprávněna pozastavit výkon usnesení nebo rozhodnutí orgánu městské části v samostatné působnosti, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem. Rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu městské části v samostatné působnosti nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení městské části. Včas podaný opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(2) Nezjedná-li příslušný orgán městské části nápravu do 3 měsíců od pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu městské části v samostatné působnosti, podá rada hlavního města Prahy žalobu k Městskému soudu v Praze na jeho zrušení. Městský soud v řízení o této žalobě postupuje přiměřeně podle zvláštního právního předpisu.23) Zjedná-li příslušný orgán městské části nápravu před rozhodnutím soudu, rada hlavního města Prahy své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu městské části v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení usnesení nebo rozhodnutí orgánu městské části o zjednání nápravy radě hlavního města Prahy.

(3) Zamítne-li soud žalobu, rada hlavního města Prahy své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení nebo rozhodnutí orgánu městské části v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od nabytí právní moci rozsudku soudu.

§ 112

(1) Magistrát pozastaví výkon usnesení nebo rozhodnutí orgánu městské části v přenesené působnosti, je-li v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem nebo s usneseními vlády, směrnicemi ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů.

(2) Nezruší-li příslušný orgán městské části takové usnesení nebo rozhodnutí nebo neuvede-li je do souladu se zákonem nebo jiným právním předpisem nebo s usnesením vlády, směrnicí ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu ve lhůtě stanovené Magistrátem, která nesmí být kratší než 30 dnů, předloží Magistrát věc k rozhodnutí radě hlavního města Prahy.

(3) Rozhodnutí o pozastavení výkonu takovéhoto usnesení nebo rozhodnutí, jakož i rozhodnutí o jeho zrušení nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení úřadu městské části.

§ 113

Společná ustanovení k dozoru

Ustanovení § 109 až 112 se nevztahují na rozhodnutí hlavního města Prahy a městských částí vydaná ve správním řízení a na rozhodnutí vydaná v řízení o správě daní a poplatků.

§ 114

(1) Zaměstnanec příslušného ministerstva pověřený k provedení kontroly činnosti Magistrátu nebo zvláštního orgánu (dále jen "kontrolující") je povinen se prokázat písemným pověřením.

(2) Kontrolující je při provádění kontroly oprávněn

a) požadovat od příslušného orgánu hlavního města Prahy, aby ve stanovené lhůtě předložil podklady a poskytl úplné informace nezbytné k provedení kontroly,

b) zajistil v odůvodněných případech předložené podklady; jejich vzetí je povinen písemně potvrdit.

(3) Kontrolující je při provádění kontroly povinen

a) oznámit řediteli zahájení a ukončení kontroly a předložit pověření k jejímu provedení,

b) zjistit skutečný stav kontrolovaných činností a porovnat jej s příslušnými právními předpisy,

c) zabezpečit řádnou ochranu zajištěných podkladů a neprodleně je vrátit, pominou-li důvody jejich zajištění,

d) pořídit o výsledcích kontroly protokol.

§ 115

(1) V protokolu o kontrole se uvede zejména

a) označení kontrolního a kontrolovaného orgánu,

b) jména kontrolujících,

c) místo a čas provedení kontroly,

d) předmět kontroly,

e) všechna kontrolní zjištění včetně nedostatků a osob za ně zodpovědných,

f) návrh nápravných opatření k odstranění zjištěných nedostatků,

g) označení všech podkladů, o které se kontrolní zjištění opírá.

(2) Protokol o kontrole podepíší všichni, kteří se kontroly zúčastnili.

§ 116

(1) Kontrolující seznámí s obsahem protokolu o kontrole ředitele nebo jím pověřeného zástupce a osoby odpovědné za nedostatky. Řediteli nebo jím pověřenému zástupci předá kontrolující stejnopis protokolu o kontrole. Stejnopis části záznamu, ve kterém je vymezena osobní zodpovědnost, předá kontrolující odpovědným osobám a jejich nadřízenému. Pokud ředitel nebo jím pověřený zástupce nebo odpovědná osoba odmítne podepsat protokol o kontrole, vyznačí to kontrolující v tomto protokolu.

(2) Proti obsahu kontrolního zjištění uvedeného v protokolu o kontrole mohou ředitel nebo jím pověřený zástupce a odpovědné osoby podat písemné a zdůvodněné námitky do 15 dnů ode dne převzetí protokolu o kontrole.

(3) O námitkách rozhodne nadřízený kontrolujícího do 30 dnů od jejich doručení příslušnému ministerstvu.

(4) Při rozhodování podle odstavce 2 se nepostupuje podle správního řádu.

§ 117

(1) Jestliže při kontrole hlavní město Praha

a) nesplní povinnosti uložené podle § 114 odst. 2, uloží mu příslušné ministerstvo rozhodnutím vydaným ve správním řízení pokutu do 200 000 Kč,

b) neodstraní ve stanovené a poté ani v nově stanovené lhůtě zjištěné nedostatky, uloží mu příslušné ministerstvo rozhodnutím pokutu do výše 1 000 000 Kč.

(2) Pokuty uložené podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu, při jejich vybírání a vymáhání se postupuje podle zvláštního právního předpisu.

HLAVA XI - VZTAH MINISTERSTEV K HLAVNÍMU MĚSTU PRAZE

§ 118

(1) Ministerstvo ve vztahu k hlavnímu městu Praze v oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahy

a) koordinuje vydávání směrnic a instrukcí ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, jež se dotýkají přenesené působnosti hlavního města Prahy,

b) ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady organizuje provádění kontrol na vybraných úsecích přenesené působnosti hlavního města Prahy, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření.

(2) Při výkonu přenesené působnosti hlavního města Prahy je hlavní město Praha podřízeno příslušnému ministerstvu.

(3) Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahy,

a) řídí v rámci zákonů výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy vydáváním právních předpisů a v jejich mezích vydáváním směrnic a instrukcí,

b) přezkoumávají rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy vydaná ve správním řízení,

c) kontrolují výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy v příslušné oblasti.

(4) Na přezkoumávání rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu.

ČÁST DRUHÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 119

Zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování

a) hlavního města Prahy a městských částí podle § 29 a 30,

b) hlavního města Prahy a městských částí o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahy nebo přenesené působnosti městské části, nestanoví-li zákon jinak.

§ 120

(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 52, 53 a 54.

(2) Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 14 a 86.

§ 121

(1) Zastupitelstvo hlavního města Prahy zvolené ve volbách v roce 1998 se považuje za zastupitelstvo hlavního města Prahy podle tohoto zákona, jehož volební období skončí dnem 14. listopadu 2002.

(2) Rada zastupitelstva hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stává radou hlavního města Prahy podle tohoto zákona.

(3) Primátor hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považuje za primátora hlavního města Prahy podle tohoto zákona.

(4) Náměstci primátora hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za náměstky primátora hlavního města Prahy podle tohoto zákona.

(5) Magistrát hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považuje za Magistrát podle tohoto zákona. Tajemník Magistrátu hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stává ředitelem Magistrátu podle tohoto zákona.

(6) Zvláštní orgány hlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za zvláštní orgány hlavního města Prahy podle tohoto zákona.

§ 122

(1) Městské části existující ke dni účinnosti tohoto zákona, včetně jejich území, se považují za městské části podle tohoto zákona.

(2) Obvodní a místní zastupitelstva zvolená ve volbách v roce 1998 nebo v následných nových volbách se stávají zastupitelstvy městských částí podle tohoto zákona, jejichž volební období skončí 14. listopadu 2002.

(3) Obvodní a místní rady vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají radami městských částí podle tohoto zákona.

(4) Starostové městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za starosty městských částí podle tohoto zákona.

(5) Zástupci starostů městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za zástupce starostů městských částí podle tohoto zákona.

(6) Obvodní a místní úřady vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají úřady městských částí podle tohoto zákona. Tajemníci obvodních a místních úřadů vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají tajemníky úřadů městských částí podle tohoto zákona.

(7) Zvláštní orgány městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za zvláštní orgány podle tohoto zákona.

§ 123

Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy a do zastupitelstev městských částí se konají podle zákona upravujícího volby do zastupitelstev v obcích.3)

§ 124

Číslování budov provedené podle předpisů platných do počátku účinnosti tohoto zákona zůstává i nadále v platnosti.

§ 125

U správních řízení zahájených před účinností tohoto zákona se příslušnost správních orgánů určí podle dosavadních právních předpisů.

§ 126

Na zvláštní zákony platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 33 použije od 1. ledna 2003.

§ 127

Zvláštní odborná způsobilost ověřená zkouškou podle právních předpisů platných v době od 24. listopadu 199024) do nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zvláštní odbornou způsobilost prokázanou podle tohoto zákona.

§ 128

Zrušují se: 1. Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. 2. Zákon č. 8/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 439/1991 Sb.

ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST

§ 129

Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000.

Klaus v. r.

Havel v. r.

v z. Rychetský v. r.

Příloha k zákonu č. 131/2000 Sb.

Seznam katastrálních území v hlavním městě Praze

1. Benice

2. Běchovice

3. Bohnice

4. Braník

5. Břevnov

6. Březiněves

7. Bubeneč

8. Čakovice

9. Černý most

10. Čimice

11. Dejvice

12. Dolní Chabry

13. Dolní Měcholupy

14. Dolní Počernice

15. Dubeč

16. Ďáblice

17. Háje

18. Hájek

19. Hloubětín

20. Hlubočepy

21. Hodkovičky

22. Holešovice

23. Holyně

24. Horní Měcholupy

25. Horní Počernice

26. Hostavice

27. Hostivař

28. Hradčany

29. Hrdlořezy

30. Chodov

31. Cholupice

32. Jinonice

33. Josefov

34. Kamýk

35. Karlín

36. Kbely

37. Klánovice

38. Kobylisy

39. Koloděje

40. Kolovraty

41. Komořany

42. Košíře

43. Královice

44. Krč

45. Křeslice

46. Kunratice

47. Kyje

48. Lahovice

49. Letňany

50. Lhotka

51. Libeň

52. Liboc

53. Libuš

54. Lipany

55. Lipence

56. Lochkov

57. Lysolaje

58. Malá Chuchle

59. Malá Strana

60. Malešice

61. Michle

62. Miškovice

63. Modřany

64. Motol

65. Nebušice

66. Nedvězí

67. Nové Město

68. Nusle

69. Petrovice

70. Písnice

71. Pitkovice

72. Podolí

73. Prosek

74. Přední Kopanina

75. Radlice

76. Radotín

77. Ruzyně

78. Řeporyje

79. Řepy

80. Satalice

81. Sedlec

82. Slivenec

83. Smíchov

84. Sobín

85. Staré Město

86. Stodůlky

87. Strašnice

88. Střešovice

89. Střížkov

90. Suchdol

91. Šeberov

92. Štěrboholy

93. Točná

94. Troja

95. Třebonice

96. Třeboradice

97. Uhříněves

98. Újezd

99. Újezd nad Lesy

100. Veleslavín

101. Velká Chuchle

102. Vinohrady

103. Vinoř

104. Vokovice

105. Vršovice

106. Vysočany

107. Vyšehrad

108. Záběhlice

109. Zadní Kopanina

110. Zbraslav

111. Zličín

112. Žižkov

Poznámky

1) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

2) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

3) Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb.

4) Zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění zákona č. 152/1994 Sb.

5) § 4 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 48/1994 Sb.

6) § 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

8) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

9) § 20i a 20j zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

11) Například zákon č. 40/1964 Sb., zákon č. 513/1991 Sb.

12) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

13) § 3 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

14) § 124 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

15) § 124 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb.

16) § 17 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákon č. 65/1965 Sb.

17) § 16 až 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

18) Například zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

19) § 6 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

22) § 250l zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

23) Část pátá hlava druhá zákona č. 99/1963 Sb.

24) Vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb.

Zpětné odkazy 04. 06. 2007

TOPlist