Karlův most — PRAHA iNFO
národní kulturní památka
Karlův most patří k nejvýznamnějším turistickým pozoruhodnostem města. Je to nejstarší dochovaný pražský most. Měl dva předchůdce: dřevěný most v místech asi o něco níže po proudu Vltavy, připomínaný v 10. století, a potom asi od roku 1170 první kamenný most (po řezenském druhý ve střední Evropě), zvaný Juditin podle manželky krále Vladislava I., za jehož panování byl most vystavěn. Juditin most, užší a nižší než Karlův a s jeho trasou téměř souběžný, stál až do roku 1342, kdy byl zničen povodní.
Karlův most dal stavět v roce 1357 Karel IV. A vedení stavby svěřil sedmadvacetiletému architektu Petru Parléři, který svým vynikajícím dílem tak výrazně proslavil Prahu. Stavba se dokončovala ještě začátkem 15. století.
Most je dlouhý 516 metrů a široký necelých 10 metrů, spočívá na 16 pilířích a je postaven z pískovcových kvádrů. Při jeho stavbě vycházel Petr Parléř nejen z účelnosti mostu jako nejdůležitějšího komunikačního spoje mezi Starým Městem a Hradem, ale i z hledisek strategických.
Most se stal brzy jedním ze středisek městského života. Zde se obchodovalo, soudilo, na mostě se pořádaly turnaje. Nemalý byl i jeho význam vojenský. Tudy utíkal zimní král po porážce na Bílé hoře, tady útočili na Prahu Švédové v roce 1648 a při bojích zničili část výzdoby mostu i Staroměstské mostecké věže.
Most byl však především – tak jako i dnes – místem procházek, přes most vedla i proslulá Královská cesta. Z mostu se otevírá překrásný pohled na Vltavu, na panorama města Prahy a Hradu.
Sochařská výzdoba Karlova mostu
Nejznámějším se však Karlův most stal pro svou charakteristickou barokní sochařskou výzdobu.
Myšlenka sochařské výzdoby, této galerie plastik pod širým nebem, je italského původu podle vzoru Andělského mostu v Římě. Spojení přísné gotické architektury mostu s barokními sochařskými skupinami dalo celku ojedinělý a osobitý charakter. Výzdoba nebyla jednorázovou akcí. V prvé polovině 17. století byl obnoven na mostě kříž, roku 1683 byla postavena jako první socha Jana Nepomuckého. V letech 1695–1696 byla na mostě umístěna socha Piety (později přenesená do nádvoří nemocnice pod Petřínem) a kolem roku 1700 sousoší sv. Václava, ale ani to se na mostě nezachovalo.
V letech 1706-1714 byl most vyzdoben již 26 sochami a sousošími. Další plastiky byly na mostě osazeny až ve druhé polovině 19. století – roku 1857 socha sv. Kryštofa a roku 1859 nové sousoší sv. Václava. Posledním sochařským dílem je Dvořákovo sousoší sv. Cyrila a Metoděje z roku 1938.
Dnes stojí na Karlově mostě alej třiceti soch a sousoší od nejznámějších umělců (Matyáše Bernarda Brauna, Jano Brokoffa a jeho synů Michala Jana Josefa a Ferdinanda Maxmiliána) až po sochaře méně známé.
Asi uprostřed mostu je na zábradlí reliéf, znázorňující utopení Jana Nepomuckého, který byl prohlášen roku 1729 svatým. Jan Nepomucký, správně Jan z Pomuka, generální vikář, byl utopen roku 1393 pod Karlovým mostem na rozkaz Václava IV., protože proti králově vůli potvrdil nového opata kladrubského kláštera, a nikoliv proto, že nechtěl jako královnin zpovědník vyzradit prchlivému králi zpovědní tajemství.
Na konci mostu před Malostranskými mosteckými věžemi stojí na levé straně renesanční domek z roku 1591, v němž bývala celnice. V prvním patře domu je vzácný románský reliéf z poloviny 13. století, původně snad výzdoba průčelí nižší Mostecké věže.
Seznam současných soch a sousoší
Externí odkazy
Zpětné odkazy 25. 07. 2006