Křesomyslova — PRAHA iNFO

Křesomyslova ulice se nachází na katastrálním území Nusle.

Za 1. ČSR bylo panem Šambergem v parku této ulice založeno Tylovo divadlo v Nuslích v padesátých letech přejmenované na Divadlo na Fidlovačce. Ne, že by Tyl (slavící letos již dvousté jubileum svého narození) vadil, ale musel "přejít" na lepší divadlo Stavovské.

Potom se více než dvacet pět let jmenovalo Hudební divadlo v Nuslích, přestože již neplnilo (z důvodu zanedbání údržby) svoji funkci operetní scény a řada představení musela být přeložena do Karlína. Dnes díky panu senátorovi Tomáši Töpferovi a spol. opět hraje.Jména Fanda Mrázek, Otomar Korbelář, Oldřich Nový, Jaroslav Štercl a Jiří Cízler jako Hogo Fogo (Horác) v první premieře zpěvohry Limonádový Joe, která zdejší scénu v poválečných letech proslavila zejména u mimopražského publika z celého Československa jsou dnes již legendou. V populární podobě zachycuje zmínku o Hudebním divadle v Nuslích i známý televizní seriál "Chalupáři". Za první republiky přispívala k popularitě Tylova divadla v Nuslích i blízká Nuselská pivovarská restaurace (s tmavým Nuselským dvanáctistupňovým Prelátem a světlou výčepní Nuselskou desítkou), nuselská pivovarská zahrada s vlastní kvalitní dechovkou (dnes Koliba u pastýřky, přenesená sem z jakési světové výstavy Expo) a pivovar, jehož výrobky putovaly i na Podkarpatskou Rus, do Polska i Rumunska s nímž jsme za Masarykovy republiky měli společnou hranici (naopak jsme nesousedili ani s Ruskem ani s Ukrajinou). Není vůbec náhodou, že poté co slepý houslista Mareš ve zpěvohře Josefa Kajetána Tyla a Františka Škroupa dohraje na pouti svůj "Kde domov můj", ozve se po krátké pauze z Nuselského pivovaru radostný sbor sládků "Kde je stárek, tam je mládek...", kteroužto melodii zakomponoval ve skryté podobě také Bedřich Smetana do svých "Českých luhů a hájů", podobně velmi nenápadně jako Svatováclavský chorál do "Blaníka". Kdo chce, tak to v "Mé vlasti" slyší, záleží však i na dirigentovi, zda to vůbec ví.

Proti divadlu dosud stojí areál zmíněného Nuselského pivovaru, založeného Sezimou z Vrtby již roku 1694, jako nejstarší průmyslový pivovar v Rakousku. Ten byl po roce 1960 změněn ve sladovnu a České vinařské závody Nusle, které tam sídlí ještě nyní (zasloužil by si opravu- poslední větší byla v roce 1935 a také lepší údržbu). Poblíž se, směrem k Nuselskému mostu, nachází známé zámečnictví m.j. s výrobou přesných klíčů.

V ulici je ještě stará nuselská pošta, kde dříve působilo kino Bouček (původně hrálo v Nuselské pivovarské zahradě), po kinu Ponrepo druhé nejstarší kino na území velké Prahy.

V sousedním Wiehlově domě s pěknou věžičkou (stejná je na Václavském náměstí) bývala v devatenáctém století stará Nuselská radnice. Dům má velmi pěkný arkýř. V ulici bývalo i Gymnázium Ladislava Hanuse a v tomto areálu dosud stojícím a školám sloužícím i první reformní škola v Praze Nuslích fotograficky dokumentovaná již v třídílné Encyklopedii výkonnosti Masarykovy akademie práce ( vydaná MAP v letech 1924 až 1930) "Člověk", "Výroba", "Obchod", která byla výsledkem prvního mezinárodního kongresu o vědeckém řízení (PIMCO-Prague International Management Congress, july 1924).Kongres se konal v Pantheonu Národního muzea v Praze za účasti předních světových odborníků (od nás Jan Antonín Baťa, František Kovářík - Firma Wichterle-Kovářík a 60 odborníků ze Spojených Států Amerických) pod záštitou presidenta T.G.Masaryka a amerického ministra obchodu Herberta Clarka Hoovera, pozdějšího prezidenta USA. Prezident osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk dokonce několikrát tuto školu navštívil. Nuselské údolí TGM velmi dobře znal, vždyť nad ním ve Vlčkově vile v osmdesátých letech předminulého století několik let bydlel.